1.	Starověká literatura

2.	Středověká literatura

3.

Baroko

4.	Renesance a humanismus

5.	Preromantismus

6.	Romantismus

7.

Realismus

8.	Počátky českého národního obrození

9.	Májovci, Ruchovci, Lumírovci

10.	Vrcholné období národního obrození

11.	Prokletí básníci

12.	Česká meziválečná próza

13.	Česká meziválečná poezie

14.	Světová meziválečná literatura

15.	Proměny české poezie po roce 1945

16.	Exilová a samizdatová tvorba

17.	Světová literatura 2.poloviny 20. století

18.	Česká poezie a próza po roce 1970

Česká meziválečná poezie

(1. polovina 20. století)

Umělecké směry
V české poezii doznívají zážitky z válečných front, ale často i tóny radosti a optimismu.
V první polovině 20. let se vytváří nový proud v české poezii tzv. Proletářská poezie, která přibližuje básníky proletářské třídě, společná je zejména nenávist k válce a boj proti sociálnímu útlaku a vykořisťování.
I)PROLETÁŘSKÁ POEZIE
Poezie, která přibližuje básníky k proletářské třídě (dělníci, chudina). Dalším společným znakem je nenávist k válce a boj proti sociálnímu vykořisťování. Tato společnost se snaží stát záležitostí kolektivní (ne každý sám za sebe).
Proletářská poezie chce aby kultura byla dostupná všem (i dělníkům).
Celým svým životem je k proletářům spojen Jiří Wolker. V té době také vychází časopis Var, kde píše Wolker i ostatní proletáři – Wolker zde uveřejnil svou stať. Jako např. Josef Hora, Jaroslav Seifert, Konstantin Biebl, S. K. Neumann.
Znaky proletářská poezie:
• Kolektivismus
• Revolučnost
• Tendence
KOLEKTIVISMUS- Říká, že autor by neměl být upjat sám na sebe, ale měl by odrážet zájmy kolektivu.
REVOLUČNOST-Pomáhat dělníkům x kapitalismu
TENDENCE
Umění má být odráženo na společnosti.
Velmi významnou úlohu zde sehrálo avantgardní sdružení Devětsil. Zpočátku se zde shromažďovali proletářští básníci, ale později především poetisté. Toto sdružení bylo výrazem programu nové generace, bylo založeno v roce 1920.
Představitelé:
J. Seifert, Vladislav Vančura, Vítězslav Nezval, K. Biebl, Jiří Wolker

Současně s proletářskou poezií se vyvíjí i POETISMUS.
II) POETISMUS
- jediný mezinárodně uznávaný směr českého původu. Jeho inspirací byl dadaismus. Začal v roce 1924.
- ohlásil se Nezvalovou básní Podivuhodný kouzelník
- představuje asociaci představ, umělecké dílo které má udělat ze života velkolepý zábavný podnik
30. léta jsou obdobím, kdy se uplatňuje především básnická individualita. Např. Josef Hora jde samostatnou cestou a J. Seifertova poezie se zklidňuje a zintimňuje.

Ve 30. letech se také vytváří:
III)SURREALISMUS
- pochází z francouzštiny z nadrealismu
- autoři přehlížejí běžnou logiku a zdroje hledali v nitru, ve fantazii (např. sex. zážitky)
- jeho vůdčí osobností je Vítězslav Nezval
- Manifest surrealismu (1934 -1938)
Surrealismus se neodráží jen v literatuře, ale i v jiných oborech, např. malířství
(J. Štýrský). V tomto období se také projevuje vysoká aktivita v oblasti překladatelské. Překládá se především z francouzštiny.
Koncem 30. let je společnost pod mohutným impulsem Mnichova (1938). Téměř celá básnická tvorba se manifestačně spojuje ke společným tvůrčím vystoupením. Aktuálními tématy jsou např. ohlasy španělské občanské války. Zde se zapojují všechny generace básníků."

Práce obsahuje to, co jste někde již určitě viděli a četli. Přináší však kompletní přehled problematiky.