1.	Vývoj geografie, její postavení v soustavě věd, současné členění a zaměření

2.	Asijští draci

3.	Tvar a velikost Země

4.	Společenství nezávislých států

5.	Pohyby Země, jejich důsledky, Slapové jevy

6.	Západoevropské státy – EU - Německo, Velká Británie, Irsko

7.	Vznik mapy a kartografické zobrazovací způsoby

8.	Ukrajina, Bělorusko, Moldávie

9.	Měřítko a obsah mapy

10.	Zakavkazsko a Střední Asie

11.	Využití map, dálkový průzkum Země a jeho využití v praxi

12.	Pobaltské republiky

"Vznik mapy a kartografické zobrazovací způsoby

• Vznik mapy

1) promítnutí na průmětnu
2) zmenšení v měřítku
3) použití kartografického zobrazovacího způsobu

1) Zjednodušení, promítnutí na tzv. topografickou průmětnu:
a) rovinná (do 700km2)
b) elipsoidická
c) kulová (u nás r=6380km)

2) Převedené těchto referenčních ploch do roviny( kuželové) některým kartografickým způsobem:
a) rovinná
b) elipsoidická
- promítnutí na elipsoidní průmětnu, změření v měřítku
- zobrazené kartografickým způsobem
c) kulová

• Práce na mapě

1) astronomická
o stanoví polohy bodů (hvězd, základních bodů na Zemi)

2) geodetické
o z bodů se sestaví trojúhelníková síť
a) trigonometrická
o její vrcholy = trigonometrické body (přesně určena zeměpisná poloha,výška,šířka)
o slouží k určení zeměpisné polohy (existují různého řádu I.-V.)
o I.řád: 30-40 km (strany trojúhelníku)
o V.řád: 1-2 km
o tyto body jsou signalizovány měřickými věžemi (čím menší řád, tím menší věže)
o úhly se měří teodolitem
o délky se počítají z přesně změřených základen ( v ČR 4)
o 4 základny:chebská,kroměřížská,čes. budějovická, poděbradská)
o výchozím bodem je Pecný (jv. od Prahy)

b) nivelační síť
-slouží k určení nadmořské výšky
-vrcholy=nivelační body
-nadmořská výška se vztahuje k Baltskému moři (Kronštadt-Rusko) =>
=> „výškový systém baltský“, do roku 1955 jadranský
- u nás bod č.1 Lišov ( u ČB) – Balt 564,7597 m.n.m.,Jadran 565,1483 m.n.m.

c) gravimetrická síť
- na vrcholech bodů se měří hodnota tíhového zrychlení

3) topografické
- popis malého území, kde je řeka, silnice,

a) práce v terénu
-podrobné měření, polohopis a výškopis v krajině
b) vyhodnocení leteckých snímků

4) kartografické
-čistokresba ( v kanceláři)

5) reprodukční
- vlastní tisk mapy

• kartografie – nauka o mapách
• mapa – zmenšený rovinný obraz zemského povrchu
• globus – zmenšený model Země

• mapa původní(originální) – vzniká z přímého měření v terénu (velké měřítko)
• mapa odvozená – vzniká z mapy původních bez práce v terénu (malé měřítko)

Kartografické zobrazovací způsoby

• Dělí se podle:
o a) zkreslení
o b) polohy konstrukční osy
o c) druhu zobrazovací polohy

a) Podle zkreslení
1) plochojevné-nezkreslí plochy, zkreslí úhly a délky, srovnání-velikosti různých zemí
2) úhlojevné-nezkreslí úhly, zkreslí plochy a délky, námořní plavby
3) délkojevné-nezkreslí délky
4) vyrovnávací-tlumí zkreslení ploch i úhlů

b) Podle polohy konstrukční osy
1) zobrazení v normální poloze (pólové)
2) zobrazení v příčné poloze (rovník,transverzální)
3) zobrazení v obecné poloze (šikmé)

c) Podle druhu zobrazovací polohy
1) azimutální – zobrazovací plochou je rovina
2) válcová - zobrazovací plochou je plášť válce
3) kuželová - zobrazovací plochou je plášť kužele
4) obecná –geografická síť je odvozena podle matematicky formulovaných požadavků
• pro mapy světa na 1 listu=>polykónické (mnohokuželové) zobrazení


Kartografie
• nauka o mapách
• globus = zmenšený model Země, vyjadřuje se v měřítku 1:70 mil.
nebo 1:40 mil. (=číselné měřítko, 1com na globu=400 000 km v reálu)
• mapa = zmenšený povrch Země převedený do roviny => dochází ke zkreslení
• měřítko:
o 1) číselné
o 2) grafické (autor sám určí jaká velikost udává měřítko)
• zeměpisná síť- zeměpisné souřadnice, určují polohu každého místa na Zemi
• zeměpisná šířka … φ
o uvádí se v úhlech
o udává úhel mezi rovinnou dráhou rovníku a spojnicí středu Země s místem na zemském povrchu
o max. hodnota z.š. -90°
o rovnoběžka – spojnice bodu se stejnou zeměpisnou šířkou
o důležité rovnoběžky: Obratník raka (23,5° s.š.), Obratník kozoroha (23,5°j.š.) => poslední místo, kam mohou paprsky dopadat kolmo Severní polární kruh (66,5°s.š.),Jižné polární kruh (66,5°j.š.) => za polárním kruhem je polární den X noc Rovník 0° - nejdelší rovnoběžka

• zeměpisná délka … λ
o uvádí se v úhlech
o udává úhel mezi místním a nultým rovníkem
o max. hodnoty … 180°na západ, 180°na východ
o Poledník
- spojnice bodu se stejnou zeměpisnou délkou"

Práce obsahuje grafiku.
Maturitní otázky část 1/3.
Práce obsahuje věcnou chybu - metoda anamorfóry má být metoda anamorfózy.
Práce čerpá z: http://kuratka.cz/geografie.ppt.; http://vychodni-asijsti-tygri.navajo.cz/.