1.	Chemická vazba

1.1.	Obecné zásady

1.2.	Typy vazeb

1.2.1.

Kovalentní vazba

1.2.2.

Iontová vazba

1.2.3.

Koordinačně kovalentní vazba

1.2.4.

Kovová vazba

1.2.5.

Slabé vazebné interakce

2.	Hybridizace orbitalů

2.1.	Základní typy hybridních orbitalů

3.	Typy krystalů

"Chemická vazba je interakce, keterá k sobě navzájem poutá sloučené atomy prvků v molekule (nebo ionty v krystalu) prostřednistvím valenčních elektronů.
Molekula je elektroneutrální skupina dvou nebo více atomů spojených navzájem chemickou vazbou. Je to základní stavební částice řady látek. Molekuly mohou být buď stejnojaderné (obsahující pouze atomy téhož prvku) nebo různojaderné (obsahující různé atomy).

Obecně platí:
-Chemické vazby vznikají a zanikají při chemických reakcích
-Při tvorbě chemické vazby se uvolňuje tzv. vazebná energie
-Pro rozštěpení chemické vazby je nutno dadat tzv. disociační energii
-Energie disociační a vazebná mají stejnou velikost a udávají se v KJ*mol-1, čím je vazebná (disociační) energie větší, tím je vazba pevnější
-Podmínkou vzniku chemické vazby je dastatečné přiblížení atomů, které mají dostatečně velikou energii a správnou prostorovou orientaci
-Délka vazby je vzdálenost jader atomu vázaných v molekule

Typy vazeb:

1) Kovalentní vazba- je založena na společném sdílení dvojic elektronů (vazebných elektronových párů) oběma atomy. Oba elektrony jsou společné oběma atomům a mají opačný spin. Každý z atomů spojených kovalentní vazbou dasahuje stabilní elektronové konfigurace nejbližšího vzácného plynu. Příblížením dvou atomů dochází k průniku jejich valenčních orbitalů a vzniká energeticky výhodnější molekulový orbital.
Vazba sigma: vzniká obsazením molekulového orbitalu sigma. Elektronová hustota této vazby je největší na spojnici jader atomů, molekulový orbital sigma může vzniknout překrytím dvou orbitalů s, s a p nebo s a d, dvou orbitalů p nebo p a d, dvou orbitalů d
Vazba pí: vzniká obsazením molekulového orbitalu pí, elektronová hustota této vazby je největší mimo spojnici jader atomů, ale v rovině touto spojnicí procházející. Vazba pí vzniká až po vzniku vazby sigma a podílí se na vzniku násobných vazeb, je slabší než sigma, proto sloučeniny s násobnou vazbou jsou reaktivnější než sloučeniny s vazbami jednoduchými. Molekulový orbital pí může vzniknout překrytím dvou orbitalů p, orbitalu p a d a dvou orbitalů d"

Práce obsahuje schémata.
Práce obsahuje překlepy.
Práce obsahuje věcnou chybu - vazba kobalentní má být vazba kovalentní.
Práce kompilačního charakteru. Čerpáno z: www.gvi.cz/files/chemie/chv.pdf; www.gvi.cz/files/chemie/hybridizace.pdf.