Úvod

1.	Život Benedikta z Nursie

2.	Období raného středověku

3.	Benediktýnský řád

4.	Školy ve středověku

5.	Řehole Benediktova

Závěr

"2. Život Benedikta z Nursie

Benedikt z Nursie se narodil roku 480 a zemřel 547, ale tato data nemůžeme brát závazně, jsou jenom orientační Zhruba v této době žil. Rok 480 považujeme za datum narození, protože to píše Řehoř I. ve svém díle o svatém Benediktovi a rok 547 považujeme za datum úmrtí, protože poslední zmínky o Benediktově životě jsou z roku 546. Narodil se v Nursii (dnešní Norcia v Itálii) v měšťanské rodině. O jeho dětství nemáme žádné dochované záznamy. První jsou až o jeho studiích v Římě. V tom, co studoval, se literatura rozchází. Většinou se uvádí, že to vůbec nevíme, někde jsem se dočetla, že pravděpodobně studoval gramatiku a rétoriku, a např. M. Cipro ve své publikaci Galerie světových pedagogů uvádí, že studoval práva a vědu o státě. Studia ale nedokončil, údajně se vrátil zklamán z mravního rozkladu velkoměsta. Z Říma se vrací se svou chůvou , k níž měl vřelejší vztah, než ke své matce.
Po svém návratu ze studií se připojil ke společnosti žijící asketickým způsobem života a odešel do jeskyně poblíž Subiaca (asi 40 mil od Říma). Zde žil 3 roky jako poustevník. Po příchodu do Subiaca se seznámil s mnichem Romanem, který žil nedaleko od něj v jednom blízkém klášteře. Romano chodil za Benediktem a nosil mu chléb, který spouštěl po provaze do jeskyně. To byla Benediktova jediná obživa po celé tři roky. V jeskyni ho navštěvovali pastýři, se kterými rozmlouval a učil je o křesťanském způsobu života. Pověst o něm se začala rychle šířit a po třech letech v jeskyni byl navštíven mnichy, kteří ho žádali, aby se stal jejich představeným a nahradil opata, který jim zemřel. Benedikt nejprve odmítnul, ale po delší úvaze se rozhodl, jejich nabídku přijal a stal se představeným kláštera ve Vicovaru. Tento klášter byl situován spíše jako malá kolonie jednotlivých pousteven.
Jako představený kláštera byl Benedikt velice přísný, mnichům to nevyhovovalo a chtěli se ho zbavit, ale Benedikt odejít nechtěl. Podle legendy mu mniši otrávili víno a dali mu jej, aby je požehnal. Ten nad ním udělal kříž a sklo se rozskočilo. Benedikt prohlédl plán a řekl mnichům, aby si našli nového představeného. Sám pak odešel zpět do Subiaca.
Benediktova pověst se ještě více roznesla a v Subiacu se kolem něj začalo shromažďovat plno žáků. Vzhledem k tomu, že jich bylo hodně, rozdělil je Benedikt do dvanácti klášterních komunit. Roku 529 odešel a založil klášter Monte Cassino. Benedikt tento klášter sám navrhl a společně se svými žáky stavbu realizoval. Klášter byl postaven na troskách antické akropole. Z Apollónova chrámu nechal postavit kapli svatého Martina a na vrcholku Monte Cassina nechal vystavět kapli sv. Kříže. Zde Benedikt žil až do konce svého života, do roku 547.

2.1 Historie kláštera Monte Cassino

Klášter Monte Cassino byl vystavěn roku 529 Benediktem z Nursie. Tento klášter stojí na stejnojmenné hoře, která je vysoká 520 m. Klášter leží asi 130 km jižně od Říma. Je to první klášter západního mnišství.a sloužil jako vzor pro budování dalších klášterů. Monte Cassino bylo několikrát za své existence zničeno, poprvé ho zničily nájezdy Langobardů v roce 577, o kterých se později zmíním podrobněji.
V 8. století se klášter stal důležitým centrem vzdělanosti a v 11. století byl jeden z nejbohatších. V roce 1944 sloužil Němcům jako pevnost, a proto na něj zaútočilo spojenecké letectvo. Převážná část komplexu, včetně honosného barokního kostela, byla zničena, ale bomby zdi neporušily. Opatství odolávalo spojeneckým vojskům tři měsíce. Po druhé světové válce byl klášter znovu obnoven a papežem Pavlem VI. roku 1964 vysvěcen."