1.	David Ricardo

2.	Teorie komparativní výhody

3.	Kritika teorie komparativní výhody

4.	Teorie pracovní hodnoty

5.	Teorie rozdělení příjmů

6.	Zvýší akumulace kapitálu životní úroveň?

7.	Stručný přehled ricardovských teorií

8.

Závěr

"Teorie komparativní výhody
Absolutní výhoda – schopnost jedné země vyrábět komoditu efektivněji (tj. s větším výstupem na jednotku vstupu) než druhá země. Existence absolutní výhody však neznamená, že první země může tuto komoditu úspěšně vyvážet do druhé země (ta může mít komparativní výhodu). Strukturu mezinárodního obchodu tedy určuje komparativní výhoda a ne absolutní výhoda jedné země vůči zemi druhé.
Zásada komparativní výhody tvrdí, že každá země se specializuje na výrobu a vývoz těch statků, které může vyrábět s relativně nižšími náklady (kde je relativně efektivnější než jiné země), naopak každá země bude dovážet ty statky, které vyrábí s relativně vyššími náklady (kde je relativně méně efektivní než jiné země). Ekonomické důvody pro mezinárodní obchod existují i tehdy, má-li jedna země absolutní výhodu při výrobě obou statků (všech), jestliže se obě země specializují na výrobu toho statku, který je pro ni relativně levnější.
Do podvědomí ekonomů se především Ricardo dostává touto teorií, tzv. užití „abstraktního modelu“. Ricardo tvrdil, že pro země je výhodné prodávat jen takové zboží, které bude mít komparativní výhodu, tedy bude relativně efektivnější či méně neefektivní v tom, kde jiné země strádají.
K pochopení ricardovské teorie se porovnávají různé produkty z různých zemí.
Př.1 V Encyklopedii nejvýznamnějších ekonomů srovnává autor USA a Japonsko, kde USA s větším počtem dělníků a Japonsko s téměř polovičním počtem dělníků, než má USA vyprodukuje relativně stejné množství výrobků jak USA. A v případě, že se jedna ze zemí bude specializovat na výrobek v kterém bude efektivnější, znamená to, že konečný výsledek díky specializaci bude o desítky výrobků ročně vyšší. Uvědomil si také, že je důležitá směna. Diplomatické vyjednávání a poměr prodeje výrobků, znamená pro každou zemi větší či menší zisk. Ze vzájemného a přiměřeně rovného obchodu mohou obě země získat. Nevysvětlit skutečné rozdělení zisku mezi dvěma zeměmi ve skutečnosti. Tuto problematiku vyřešil John Stuart Mill.
Př. 2 Ricadro předpokládal pouze jeden výrobní faktor - práci (která je v jeho případě mezi zeměmi nepřenosná), dvě ekonomiky - Anglie a Portugalsko a dva výrobky - víno a sukno.
Anglie dokáže vyrobit více sukna (šest jednotek, zatímco Portugalsko jen dvě) a více vína (čtyři jednotky, zatímco Portugalsko tři) na jednu libru. Je důležité mít na paměti, že Anglie je lepší v obou případech - 6 ku 2 u sukna a 4 ku 3 u vína.
Anglie tak má absolutní výhodu v produkci vína i sukna (dokáže vyrobit oba výrobky za nižší cenu). Ale i přesto může být obchod mezi nimi přínosem, budou-li obchodovat podle komparativní výhody."

Tato práce je kompilačního charakteru. Čerpá ze zdrojů: http://www.ssvos.cz/vos/stahuj/mater/mezin2.pdf, http://www.spotrebitele.info/clanek.shtml?x=199762.
Práce obsahuje schéma a fotografii.