1.	Heliodor Píka

2.

Mládí

3.	Působení v zahraničí

4.	Působení v ČSR

5.

Proces

"Již v srpnu 1941 varoval Edvarda Beneše, že SSSR neusiluje o svobodné Československo, ale o diktaturu proletariátu, Beneš však jeho varování nevzal na vědomí. Jako uznávaný vojenský expert zasáhl Píka do dějin druhé světové války, neboť i jeho hlášení o vojenské připravenosti Sovětského svazu podpořila rozhodnutí Winstona Churchila o pomoci Sovětskému svazu v boji proti Německé říši. Během moskevské mise se Heliodor Píka občas stýkal s šéfem československých komunistů Klementem Gottwaldem. Gottwald si půjčoval jeho auto a také spolu hrávali karty. I přes tuto známost se Píkovi později nedostalo milosti od, do prezidentského úřadu zvoleného, Gottwalda.
V roce 1942 začal Píka formovat jednotku československé armády z československých vojáků v sovětských zajateckých táborech. S Ludvíkem Svobodou čelil tlaku Klementa Gottwalda na zpolitizování jednotky a v září 1943 se 1. československá samostatná brigáda pod vedením nově jmenovaného brigádního generála Píky přesunula na frontu poblíž Kyjeva. V listopadu se Píka zúčastnil slavnostního podpisu československo-sovětské spojenecké smlouvy.
Po osvobození Československa v květnu 1945 se Heliodor Píka vrátil do Prahy a byl jmenován náměstkem náčelníka generálního štábu Československé armády. V té tobě již nosil na hrudi dvě sovětská vyznamenání. Po únorovém puči ho přátelé a rodina přemlouvali, aby utekl na západ. Píka odmítl, protože byl v té době nemocný a také stál za názorem, se z boje se neutíká. Chtěl hájit svojí čest v rodné zemi, ačkoliv věděl, že na spravedlivý proces nemá nárok. V březnu se musel podrobit operaci žlučníku. Během rekonvalescence byl na rozkaz generála Reicina zatčen a vyslýchán. Trestní oznámení pro podezření z velezrady bylo předáno vojenskému prokurátorovi 12. května 1948. Prokurátorem, vyšetřovatelem a soudcem v jedné osobě byl vojenský prokurátor Karel Vaš. Na zasedání vojenského komitétu ve složení Gottwald, Slánský, Svoboda, Reicin a další bylo rozhodnuto, že se bude konat přelíčení u Státního soudu, na jehož následujícím neveřejném jednání v Praze byl Píka 28.1.1949 odsouzen k trestu smrti provazem. Byl odsouzen za to, že „koncem roku 1940 v Istanbulu, od roku 1941 do konce roku 1945 v Moskvě, na jaře 1946 v Londýně a konečně v období 1945-1948 v Praze, vyzradil exponentům britské Inteligence Service skutečnosti, opatření a předměty, jež měly zůstat utajeny pro obranu republiky“. K soudu byli přizvaní znalci plukovník Zadina a štábní kapitán Kocián, kteří potvrdili, že vyzrazené informace byly velice důležité pro obranyschopnost Československa. Jednalo se o násilím vynucená svědectví. Svědectví obhajoby nebyla dovolena. Proti rozsudku protestovala rodina, obhájce, francouzský velvyslanec i místní národní výbor ve Štítině, Píkově rodném městě. Žádosti o milost prezident Klement Gottwald nevyhověl, ač byli s Píkou dříve téměř přáteli.
Syn Heliodora Píky Milan měl za sebou také režimem nepřípustnou historii. Těsně před druhou světovou válkou utekl na západ a chtěl bojovat jako let proti nacistům. Vrozená oční vada mu v tom však zabránila a tak po absolvování anglické vojenské akademie sloužil jako pobočník velitele u anglického letectva."

Práce je kompilačního charakteru. Čerpá ze zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/Heliodor_P%C3%ADka.