1.	Světové divadlo od počátků do konce 19. Století

1.1

Starověk

1.1.1

Řecká tragédie

1.1.1.1

Aischylos

1.1.1.2

Sofoklés

1.1.1.3

Euripidés

1.1.2

Řecká komedie

1.1.2.1

Aristofanes

1.1.3

Římská komedie

1.1.3.1

Titus Maccius Plautus

1.2

Renesance

1.2.1

Lope de Vega

1.2.2

William Shakespeare

1.3

Baroko

1.3.1

Pedro Calderon

1.4	Klasicismus

1.4.1

Pierre Corneille

1.4.2

Jean Racine

1.4.3

Moliére

1.5	Preromantismus

1.5.1

Johann Wolfgang Goethe

1.5.2

Friedrich Schiller

1.6	Počátky realismu

1.6.1

Nikolaj Vasiljevič Gogol

1.6.2

Henrik Ibsen

1.7	Světové divadlo I. poloviny 20. Století

1.7.1

Anton Pavlovič Čechov

1.7.2

George Bernard Shaw

1.7.3

Oscar Wilde

1.7.4

Bertolt Brecht

2.	České divadlo od počátků do poloviny 20. Století

2.1

Mastičkář

2.2	Matěj Kopecký

2.3	Václav Thám

2.4	Prokop Šedivý

2.5	Václav Kliment Klicpera

2.6	Pozvolné pronikání realismu do dramat

2.6.1

Ladislav Stroupežnický

2.6.2

Gabriela Preissová

2.6.3

Vilém a Alois Mrštíkové

2.7	České divadlo I. poloviny 20. Století

2.7.1

Fráňa Šrámek

2.7.2

Viktor Dyk

2.7.3

Osvobozené divadlo

2.7.4

D 34

2.8	Uvolnění v 60. Letech

2.8.1

Divadlo Na zábradlí

2.8.2

Divadlo Za branou

2.8.3

Divadla Járy Cimrmana

2.8.4

Divadlo na provázku

2.8.5

Ha-Divadlo

2.8.6

Studio Y

2.8.7

Sklep

2.8.8

Václav Havel

“Ve 20. letech 19. století vynikl Václav Kliment Klicpera. Jeho hry se dodnes objevují v repertoárech divadel. Ukazoval nedostatky své doby, byl bystrým pozorovatelem života, navíc měl smysl pro svěží humor a satiru.

Hry: historické – Blaník
veselohry – Divotvorný klobouk, Rohovín Čtverrohý
Vrcholu dosáhlo obrozenecké drama ve tvorbě Josefa Kajetána Tyla.
Kutnohorský rodák, vystudoval gymnázium a již od mládí hrával ochotnicky divadlo. V revolučním období se Tyl stal poslancem říšského sněmu.
• Přispěl ke zvýšení úrovně české scény.
• Za hlavní funkci her považoval Tyl vlastenectví, buditelství.

A. DRAMATICKÉ BÁCHORKY
Báchorky = vystupují zde nadpřirozené bytosti, těžištěm tématu bývá zpravidla obraz z lidového, většinou venkovského života, pro báchorku je typické, že lidová morálka vítězí nad zlými silami.
Strakonický dudák aneb hody divých žen
Hra o českém charakteru, v níž se řeší konflikt lásky a peněz, domova a ciziny.
Švanda má rád Dorotku, ale její otec Trnka lásce mladých lidí nepřeje, dudák se mu zdá příliš chudý. Proto se Švanda vydává do světa za výdělkem. Neví, že polednice Rosava, jeho utajená matka, poprosila víly, aby obdařily dudy kouzelnou mocí, a sama bdí nad jeho bezpečím. Švanda má ve světě opravdu velké úspěch, peníze začínají přibýval.Bohatství ale přilákalo i vypočítavého sekretáře Vocílku. Vetřel se do Švandovy přízně, balamutil jej krásnými slovy, přesvědčil ho, že musí žít jako pán.A tak se brzy všechny peníze zase rozkutálely. Dorotka, vedena láskou, se vypraví v doprovodu vesnického muzikanta Kalafuny za Švandou. Zastihne svého milého v dalekém cizím městě, kde je pro svůj věhlas zván ke dvoru. aby vyléčil smutnou princeznu Zuliku. Ta si žádá Švandu za manžela. Dorotka se pokouší vytrhnout Švandu ze záludných princezniných svodů, ale jeho věrnost je zviklána vlastní nerozhodností a Vocílkovými pletichami. Dorotka je uvězněna, Švanda, zrazený dvorem, také. Oba jsou vysvobozeni jen obětavým zásahem Rosavy, která je však za svůj čin odsouzena královnou vil mezi divoženky. Švanda i Dorotka odcházejí domů, každý však jinou cestou. Dorotka už nechce o svém milém ani slyšet. Ale ve chvíli, kdy jej o svatojánské noci chtějí lesní panny utancovat, projeví statečně svou lásku a zachraňuje Švandu od smrti. Královna vil, obměkčena tak velkou lidskou láskou, nakonec odpouští i Rosavě a přijímá ji opět do své družiny.
další báchorky: Jiříkovo vidění, Lesní panna, Tvrdohlavá žena

B. HRY ZE SOUČASNOSTI
Fidlovačka – zde zazněla píseň Kde domov můj, nápěv složil František Škroup a Tyl slova.
Paličova dcera

C. HRY HISTORICKÉ
Kutnohorští havíři"