1.	Počátky našeho písemnictví

1.1.	Bratři Konstantin (827 – 869) a Metoděj (815 – 885)

2.	Literární staroslověnské památky velkomoravského období

2.1.

Proglas

2.2.	Kyjevské listy

2.3.	Život Konstantinův a Život Metodějův

3.	Staroslověnské literární památky na území Čech

3.1.

Legendy

3.1.1.

První staroslověnská legenda o sv. Václavu

3.1.2.

Druhá staroslověnská legenda o sv. Václavu

3.1.3.

Pražské hlaholské zlomky

3.1.4.

Svatořehořské a Vídeňské glosy

4.	První latinské texty vzniklé na našem území

4.1.	Kristiánova legenda

4.2.

Kosmas

4.2.1.

Základní informace o České kronice

4.3.	Pokračovatelé Kosmovy

5.	Počátky česky psané literatury

5.1.	Základní pojmy

5.1.1.

Bohemiky

5.1.2.

Glosy

5.1.3.

První česká věta

5.1.4.

První české písně

6.	Česká literatura na vzestupu

6.1.	Alexandreida

6.2.	Dalimilova kronika

7.	Vrchol gotické kultury v Čechách

7.1.

Legendy

7.1.1.

Legenda o sv. Kateřině

7.1.2.

Legenda o sv. Prokopovi

7.2.	Dramatická tvorba

7.2.1.

Mastičkář

7.3.	Žákovská poezie

7.4.	Sociální satira

7.5.	Kronikářství

8.	Časová posloupnost vývoje jazyků

"- do dějin evropské literatury vstoupily naše země v druhé polovině 9. století
- kromě lidové slovesnosti se poprvé můžeme setkat také s písemnictvím; vznikají texty vesměs náboženského charakteru = pronikání křesťanství na naše území
- lit. té doby není psaná česky, ale staroslověnsky

- kníže Velkomoravské říše Rastislav požádal, aby do jeho země poslali učitele křesťanství hlásajícího víru ve srozumitelném jazyce a r. 863 tak byl zaznamenán příchod byzantských věrozvěstů ze Soluně, bratří Konstantina a Metoděje, na Moravu

bratři Konstantin (827 – 869) a Metoděj (815 – 885)
- na Moravě kázali 3 roky, a to zcela novým jazykem staroslověnštinou, pro Moravany a záp. Slovany srozumitelnější jazyk než latina
- před příchodem na Moravu sestavil Konstantin první slovanskou abecedu hlaholici, jejíž základem se stala řecká abeceda
- později vzniklo na území Bulharska jednodušší písmo – cyrilice – základ ruské azbuky


Literární staroslověnské památky velkomoravského období

- lit. texty z dob Konstantina a Metoděje jsou až na výjimku známy jen z pozdějších opisů (10. – 14. stol.), a to buď hlaholským písmem nebo cyrilicí
- Velká Morava – zánik na poč. 10. stol., r. 906

Proglas – veršovaný předmluva k překladu evangelia; autor Konstantin; zdůrazňováno právo člověka na bohoslužby v mateřském jazyce

Kyjevské listy – vzácná památka; jediný dochovaný rukopis z obd. staroslověnského v původní podobě; psán hlaholicí; jsou svědectvím o vyrovnání mezi vých. a západní kulturní orientací; vznikl nejspíše v Čechách, a to jako opis

Život Konstantinův a Život Metodějův – tato díla jsou řazena k vrcholům lit. činnosti, a to jazykově i obsahově; památky jsou pojaty jako obrana díla obou věrozvěstů"