1.	Charakteristika doby

2.	Románský sloh a gotika

3.	Společné znaky literatury

4.	Členění literatury

5.	Francouzská literatura

5.1.	Píseň o Rollandovi

5.2.	Alexandreida

5.3.	Tristan a Izolda

6.	Španělská literatura

6.1.	Píseň o Cidovi

7.	Anglická literatura

7.1.

Beowulf

8.	Německá literatura

8.1.	Píseň o Nibelunzích

9.	Ruská literatura

9.1.	Slovo o pluku Igorově

"Středověk je obdobím válek, epidemií moru a jiných nemocí, křížových výprav a rozdělování půdy. Základní ideologií doby v Evropě je křesťanství, ovlivňuje víru, morálku, myšlení i názory na umění. Církevní učení ovlivňovalo každodenní život (desatero božích přikázání). Školy a knihovny vznikaly při klášterech, výhradně v kostelech a klášterech se shromažďovaly rukopisně šířené knihy. Církevní učení podporovalo středověkou hiearchizaci společnosti (duchovenstvo, páni a poddaní). Víra v křesťanského Boha byla často jejich jediným pojítkem. Také kulturní výtvory lidí (sochy, obrazy, budovy) zobrazovaly náboženskou tématiku. Měřítkem všeho byl Bůh.

Scholastika – středověký myšlenkový směr propagovaný církevními školami a univerzitami, základem je vyložení církevních dogmat rozumem.

ROMÁNSKÝ STYL A GOTIKA

Románský styl – rozšířený po celé Evropě. Náměty byly téměř výhradně náboženské.
V architektuře převládají církevní stavby (chrámy, kláštery, rotundy, basiliky, kostely). Masivní pilíře a zdi, nejrozvinutějším typem románské stavby jdou baziliky s typickými půlkruhovými oblouky a těžkou valenou klenbou, později i křížovou.
Kupole, sloupy.
V malířství se objevují pokročilé nástěnné malby s plošnou kompozicí

Gotika – jako jediný umělecký styl se přímo distancovala od antického umění
Mezi všemi projevy gotické architektury zaujímá hlavní postavení katedrála ( u nás v.Víta). vysoké štíhlé gotické katedrály využívaly lomený oblouk jako symbol rukou modlících se k Bohu.
Pozdní gotika se vyznačovala dekorativními články výzdoby (kroužena sklípková klenba, patrové oltářní archy, aj.). Nejznámějšími světskými stavbami jsou kamenné hrady.

Společným znakem literatury byly často se opakující náměty z bible nebo z antiky. Hrdinou je světec nebo mučedník, dále rytíř nebo král. Cílem je poučovat, dojímat a vychovávat, až posléze bavit. Důležitý nebyl obsah ale forma. Zpočátku byla díla psaná výhradně latinsky, řecky nebo staroslověnsky. Literatura se rozrůzňuje podle národních celků.
Středověká literatura se člení na literaturu duchovní a světskou.
Duchovní lyrika – modlitby, duchovní písně soustředěné do kancionálů, žalmy
Duchovní epika – legendy
Duchovní drama – biblické hry
Světská lyrika – dvorská, milostná
Světská epika – eposy hrdinské, rytířské, zvířecí, cestopisy, dopisy, kroniky
Světské drama - frašky"

Práce s nízkou informační hodnotou.