1.	Nejstarší literatury světa

1.1	Sumerské písemnictví

1.1.1

Epos o Gilgamešovi

1.2	Hebrejské písemnictví (Starý a Nový Zákon)

1.3	Indické písemnictví

1.4	Čínská literatura

1.5	Egyptská literatura

1.6	Arabské písemnictví

1.7

Antika

1.7.1

Archaické období (Ilias, Odyssea, Sapfó, Anakreón, Ezop)

1.7.2

Attické období (představitelé tragédie)

1.7.3

Filosofie, řečnictví, dějepisectví

1.8	Římská literatura

1.8.1

Komedie (Plautus)

1.8.2

Řečnictví (Cicero)

1.8.3

Filosofie (Seneca)

1.8.4

Básnictví (Vergilius, Ovidius, Horátius)

2.	Počátky literatury na našem území do 14. století

2.1	Staroslověnsky psané památky na našem území

2.1.1

Životopisy

2.1.2

Kyjevské listy

2.1.3

Proglas

2.1.4

Legendy

2.2	Latinsky psané památky na našem území (Kosmova kronika)

2.3	Česky psané památky na našem území (Dalimilova kronika, Alexandreida)

2.4	Literatura v době Karla IV.

2.4.1

Žákovská poezie

2.5	Ostatní literatura 14. století

2.5.1

Legendy

2.5.2

Divadlo

2.5.3

Satira

3.	Husitská literatura

3.1	Husovi předchůdci (Tomáš Štítný ze Štítného, John Viclef, Matěj z Janova, Konrád Waldhauser)

3.2

Jan Hus

3.3	Literatura po smrti Jana Husa

3.3.1

Básnické skladby

3.3.2

Husitské písně

3.3.3

Cestopisy

3.3.4

Petr Chelčický

3.3.5

Vavřinec z Březové

3.4	Husitská literatura v pozdější době

4.	Renesance a humanismus v Čechách i ve světě

4.1	Renesance charakteristika, humanismus charakteristika

4.3	Itálie (Dante, Petrarca, Boccacio)

4.4	Francie (Villon, Rabelaise)

4.5	Anglie (Shakespeare)

4.6	Španělsko - Miguel de Cervantes

4.7	Česká literatura (Daniel Adam z Veleslavína, Jan Blahoslav, Václav Hájek z Libočan)

5.	Literatura v období baroka

5.1	Společenské podmínky

5.2	Anglie (John Milton)

5.3	Španělsko (Pedro Calderón de la Barca)

5.4	Česká literatura (Jan Ámos Komenský)

5.5	Literatura emigrantů (Pavel Skála za Zhoře, Pavel Stránský)

5.6	Domácí literatura (Bohuslav Balbín)

5.7	Duchovní poezie

5.8	Pololidová tvorba

5.9	Písmácké paměti

5.10	Barokní klasicismus ve Francii (Corneille, Racine, Moliére, Jean de La Fontaine, Goldoni)

6.	České národní obrození

6.1	Společenské podmínky

6.2	Dějepisectví (Pelcl, Palacký)

6.2.1

Rukopisy

6.3	Jazykověda (Dobrovský, Jungmann)

6.4	Novinářství (Václav Matěj Kramerius)

6.5	Divadlo (Divadlo V Kotcích, Stavovské divadlo, Divadlo Bouda, Václav Kliment Klicpera)

6.6	Slovanská vzájemnost (Pavel Josef Šafařík, Jan Kollár)

6.7	Ústní lidová slovesnost (Čelakovský)

7.	Romantismus ve světové literatuře

7.1	Společenské podmínky

7.2	Znaky romantické literatury

7.3	Evropský romantismus

7.3.1

Anglie (Scott, Byron)

7.3.2

Francie (Hugo, Dumas, Stendhal)

7.3.3

Rusko (Puškin, Lermontov)

7.3.4

Slovensko

7.3.5

Německo (Bratři Grimmové)

8.	Romantismus v české literatuře

8.1	Společenské podmínky

8.2	Znaky romantické literatury

8.3	Autoři (Mácha, Tyl, Erben)

9.	Realismus ve světové literatuře

9.1	Společenské podmínky

9.2	Znaky literatury

9.3	Předchůdci (Defoe, Swift)

9.4	Anglie (Thackeray, Dickens)

9.5	Francie (Balzac, Flaubert, Zola, Maupassant)

9.6	Rusko (Dostojevský, Tolstoj, Turgeněv, Gogol, Čechov)

9.7	Norsko (Ibsen)

9.8	Polsko (Henrik A. A. Sienkiewicz)

10.	Realismus v české literatuře

10.1	Společenské podmínky

10.2	Znaky literatury

10.3	Historická próza (Winter, Jirásek, Václav Beneš Třebízský)

10.4	Vesnická próza (Karel Václav Rais, Stašek, Holeček, Klostermann, Baar)

10.5	Městská tématika (Tereza Nováková)

10.6	Realistické drama (Jirásek, Preissová, Alois a Vilém Mrštikovi)

11.	Světová literatura 20. století

11.1	Společenské podmínky

11.2	Francie (Apollinaire, Saint Exupéry)

11.3	USA (Hemingway, Styron)

11.4	Anglie (Orwell, Beckett)

11.5	Rusko (Ajtmatov, Nabokov)

11.6	Německo (Remarque, Grass)

12.	Literární programy Májovců, Ruchovců a Lumírovců

12.1	Společenské podmínky

12.2	Májovci (Neruda, Světlá, Hálek, Arbes)

12.3	Ruchovci (Svatopluk Čech)

12.4	Lumírovci (Josef Václav Sládek, Zeyer)

13.	Nové umělecké směry přelomu 19. a 20. století

13.1	Společenské podmínky

13.2	Impresionismus

13.3	Symbolismus (Baudelaire, Verlaine, Rimbaud)

13.4	Naturalismus (Strinberg)

13.5	Dekadence (Wilde)

13.6	Česká moderna (Březina, Machar, F.X. Šalda)

13.7	Dekadence (Karel Hlaváček)

13.8	Protispolečenští buřiči (Gellner, S.K. Neumann, Dyk, Šrámek, Bezruč)

14.	Vývoj české prózy mezi dvěma válkami bez Karla Čapka

14.1	Společenské podmínky

14.2	Demokratický proud (Poláček, Bass)

14.3	Levicově orientovaní autoři (Olbracht, Vančura, Pujmanová, Majerová)

14.4	Autoři s katolickým zaměřením (Zahradníček, Durych, Čep)

14.5	Vesnická tématika (ruralisté)

14.6	Historická tématika (Miloš Václav Kratochvíl, Josef Kubka)

14.7	Psychologičtí autoři (Glazarová, Jaroslav Havlíček, Hostovský)

15.	Vývoj české poezie mezi válkami a za okupace

15.1	Levicově orientovaní autoři

15.2	Proudy (poetismus, surrealismus, dadaismus, kubismus, civilismus, futurismus)

15.3	Autoři (Seifert, Nezval, Wolker, Holan, Halas, Hora)

16.	Světové války a jejich odraz ve světové a české literatuře

16.1	Remarque, Hemingway, Jaroslav Hašek, Rolland

16.2	2. světová válka (Styron, Merle, Solženicyn, Lustig, Ota Pavel)

17.	Česká próza 1945 - 1968

17.1	Společenské podmínky

17.2	Období 1945 – 1948

17.2.1

Téma války (Drda, Fučík)

17.2.2

Historická témata (Miloš Václav Kratochvíl, Pujmanová)

17.2.3

Psychologická témata (Hostovský, Weil)

17.3	Období 1948 – 1960

17.3.1

Historický román (M. V. Kratochvíl, František Kubka, Řezáč, Pujmanová, Neff, Branald)

17.3.2

Psychologický román (Otčenášek, Škvorecký, Lustig, Fuchs)

18.	Česká próza pro roce 1968

18.1	Exilová nakladatelství, exilové edice

18.2	Exilové časopisy a noviny, rozhlasové stanice

18.5	Autoři (Škvorecký, John, Páral, Kohout, Ota Pavel)

19.	Vývoj divadla od počátku do konce století

19.1	Světové drama

19.2	Antické divadlo - znaky

19.3	Řecko (Aischylos, Sofokles, Euripides, Aristofanes)

19.4	Řím (Plautus, Seneca)

19.5	Renesanční divadlo (William Shakespeare)

19.6	Klasicistické divadlo (Corneille, Racine, Moliére, Goldoni)

19.7	České drama

19.7.1

Období počátků českého písemnictví (Mastičkát)

19.7.2

Období baroka

19.7.3

Období národního obrození (Vlastenecké divadlo Bouda)

19.7.4

Období romantismu (Josef Kajetán Tyl)

19.7.5

Realistické drama 90. let 19. století (Stroupežnický, Preisová, Mrštíkové)

20.	České drama století

20.1	Období (1945 – 1948)

20.2	Období (1948 – 1956)

20.3	Období (1956 – 1969)

20.4	Období (1970 – 1989)

20.5	Období (1990 – současnost)

20.5.1

Ateliér, Červená Sedma, Divadlo Járy Cimrmana, Divadlo Na provázku, Divadlo E.F. Buriana, Dominik, Osvobozené divadlo, Reduta, Semafor

20.5.2

Strana mírného pokroku v mezích zákona

20.5.3

Studio Y, Večerní Brno, Viola, další malé scény

20.6	Pavel Kohout, Václav Havel, Jiří Suchý

21.	Dějiny českého národa a jejich zachycení v literatuře

21.1	Důležitost historie

21.2	Staroslověnsky psané památky na našem území

21.3	Kroniky (Kosmova kronika, Dalimilova kronika, Alexandreida, Trójanská kronika)

21.4	Literatura v době Karla IV

21.5	Období husitství (Vavřinec z Březové)

21.6	Humanismus a renesance (Václav Hájek z Libočan)

21.7	Baroko (Komenský, Pavel Skála ze Zhoře, Pavel Stránský, Balbín)

21.8	Období národního obrození (Palacký, Rukopisy, Mácha, Tyl, Winter, Jirásek, Václav Beneš Třebízský)

21.9	Májovci, Ruchovci, Lumírovci (Čech, Vrchlický)

21.10

Přelom 19. a 20. století (Machar)

21.11

Literatura na počátku 20. Století – odraz války (Šrámek, Hašek)

21.12

20. – 30. léta 20. století – novináři (Čapek, Peroutka, Pekař)

21.13

Literatura za války (Schultz)

21.14

50. a 60. Léta (M. V. Kratochvíl, Neff, Kaplický)

21.15

Odraz 2. světové války v české literatuře (Lustig, Fuks, Ota Pavel, Drda, Hrabal, Škvorecký)

21.16

Literatura po roce 1968 (Miloš Václav Kratochvíl, Kožík)

21.17

Současní autoři (Petr Čornej, Ludmila Vaňková)

22.	Vývoj satiry v české literatuře

22.1	14. století (Hradecký rukopis, Podkoní a žák)

22.2	Baroko (17. století) (Komenský)

22.3	Období národního obrození (Václav Kliment Klicpera)

22.4	19. století (Borovský)

22.5	Májovci, Ruchovci, Lumírovci (Čech)

22.6	Období mezi válkami (Machar, Gellner, Dyk)

22.7	1. polovina 20. století (Hašek, Olbracht, Kabaret Červená sedma, Osvobozené divadlo, Čapek, Poláček)

22.8	Satira po roce 1945 (Divadlo SEMAFOR, Divadlo Járy Cimrmana, Havel, Kohout, Škvorecký)

23.	Česká poezie po roce 1945

23.1	Období 1945 – 1948

23.2	Období 1948 – 1956

23.3	Období 1956 – 1968

23.4	Období 1969 – 1989

23.5	Období 1990 – 2005

23.6	Autoři (Seifert, Mikulášek, Kainar, Kolář, Žáček, Suchý, Kryl, Hrabě, Magor Jirous)

24.	Česká literatura v exilu a samizdatu

24.1	Společenská charakteristika

24.2	Exilová nakladatelství, exilové edice

24.4	Exilové časopisy a noviny, rozhlasové stanice

24.6	Autoři (Komenský, Borovský, Škvorecký, Kundera, Kantůrková, Kohout, Havel, Kolář, Kryl, Hostovský)

25.	Život a dílo Karla Čapka

25.1	Témata v jeho tvorbě

25.2	Období tvorby s rozdělením děl

“SVĚTOVÁ LITERATURA
ITÁLIE
Dante Alighieri
• Básník přelomu středověku a renesance
• Za odpor proti papeži byl odsouzen do vyhnanství a na smrt
• Jeho tvorba byla ovlivněna láskou k zesnulé Beatrice
• Božská komedie
 Alegorický epos o třech částech: Peklo, Očistec a Ráj
 Hlavním hrdinou je sám autor, zachycuje prožitek lásky a obdiv k antické vzdělanosti
 Putuje za poznáním smyslu života
 Nejdříve jde tajemným lesem, kde ho přepadnou šelmy (symbolizují spatné lidské vlastnosti – pýcha, smyslnost, lakota)
 Zachrání ho Vergilius, který je jeho průvodcem v Očistci a Pekle
 Dante se setkává v místech zavržení s mnoha významnými osobnostmi, zachycuje muka, kterým jsou vystavení i provinění za která pykají
 Rájem ho provází jeho zemřelá milenka Beatrice, protože Vergilius je pohan a do ráje nesmí
Francesco Petrarca
• Je nazýván otcem humanisu, sbíral rukopisy antických latinských děl
• Sonety Lauře
 366 sonetů věnovaných Lauře, její kráse, ctnosti, činům
 Verše odrážejí nevyslyšenou lásku, jsou zpovědí člověka, který se pokusil sloučit křesťanství s ideály humanismu
Giovanni Boccacio
• Novelista a epik
• Dekameron
 Soubor 100 novel
 10 mladých šlechticů utíká roku 1348 před morem na venkov a vypráví si deset dní deset příběhů
 Nejčastější jsou milostné náměty
 Jednonohý jeřáb
Sluha, kuchař Čižibio – mazaný, důvtipný, laskavý, vychytralý, obětavý
Pan Kurádo – namyšlený, přísný, chamtivý, opovrhující
Renesanční znaky: láska, vnímání všemi smysly, chytrost, důvtip
FRANCIE
Francois Villon
• Je považován za předchůdce prokletých básníků
• Jeho básně jsou autobiografické a provokativní, jsou formálně dokonalé
• Je tvůrcem tzv. francouzské neboli villonské balady
• Velký a malý testament
 Malý testament – rozloučení s přáteli
 Velký testament – báseň o pomíjivosti a bídě lidského života, o strachu ze smrti, lítosti nad ztraceným mládím, o světské nespravedlnosti
Francois Rebelais
• Prozaik, humanista, lékař, satirik, kritik zla a lidských chyb
• Gargantua a Pantagruel"

Práce obsahuje věcné chyby ve jménech i v řazení autorů do jednotlivých směrů a období. Text je kompilačního charakteru, čerpá například z těchto zdrojů: http://ireferaty.lidovky.cz/2/612/Antigona. http://www.maturita.cz/soubor.aspx?id=383. a http://cs.wikipedia.org/wiki/Osvobozen%C3%A9_divadlo