1.	Literární druhy a žánry

1.1.

Poezie

1.1.1.

Verš

1.1.2.

Rytmus

1.1.3.

Rým

1.2.

Drama

1.2.1.

Schéma dramatu

1.2.2.

Dramatické žánry

1.3.

Lyrika

1.3.1.

Dělení

1.3.2.

Lyrické žánry

1.4.

Epika

1.4.1.

Epické žánry

1.5.	Lyrickoepické žánry

2.	Jazykové vrstvy

2.1.	Spisovný jazyk

2.2.	Nespisovný jazyk

2.3.	Expresivita

2.4.	Dobový výskyt

3.	Tropy a figury

3.1.

Tropy

3.2.

Figury

3.2.1.

Opakování slov

"Tropy
- nepřímá pojmenování vytvořená na základě přenesení pojmenování podle podobnosti nebo souvislosti ( neobvyklé vyjádření, které myslíme jinak – přeneseně )
Metafora – přenesená pojmenování podle podobnosti (letět do školy, perly rosy, moře starostí)
Přirovnání – přímé pojmenování na základě podobného společného znaku ( hloupý jako osel, rychlý jako vítr )
Personifikace – ( zosobňování ) druh metafory přenášející lidské vlastnosti do neživé věci ( mráz běhal po zádech, slunce se směje, auto chcíplo, den usíná )
Metonymie – přenesené pojmenování podle souvislosti ( čtu Haška, vypil lahev, hudba nepřijela, město jásalo, hlava státu)
Synekdocha – druh metonymie pojmenovávající celek jeho části nebo naopak ( nebyla tam ani noha, střecha nad hlavou, vzbudil celý dům, škola jede na výlet )
Eufemismus – zjemnění, zeslabení ( zesnul, opustil nás, odešel na věčnost )
Nadsázka = hyperbola – záměrné zveličení přehánění ( tisíckrát děkuji, čekám sto let, nekonečný den, zabiju tě )
Oxymóron – nelogické spojení dvou slov protichůdného významu ( živá mrtvola, zdravý nemocný, chytrý pitomec, svit vyhaslého ohně )
Ironie – užití slova v opačném významu pro zesměšnění ( tak ti pěkně děkuju )
Alegorie – jinotaj, jiný tajný smysl textu ( zvířata v bajkách, obři, trpaslíci )
Symbol – hmotné vyjádření nehmotné představy – osoba, zvíře nebo věc, zastupuje vlastnost, pocit, děj
Figury
- přímé pojmenování využívající neobvyklé uspořádání a opakování hlásek, slabik a slov
Gradace (stupňování ) = zesilování nebo zeslabování významu ( krásný, krásnější, nejkrásnější, Hlas slábne, tichne, zmlkne)
Apostrofa - oslovení nepřítomné osoby nebo věci ( Národe! Řecko! Smrti! )
Řečnická otázka – nečekáme odpověď ( Být či nebýt? Chce jít? Kolik je na nebi hvězd? )
Inverze – odlišné pořadí slov ve větě,jiný slovosled ( O lásce šeptal tichý mech )
Libozvuk eufonie – působivé uspořádání a opakování hlásek k dosažení harmonického zvuku ( Zemi krásnou, zemi milovanou, kolébku mou i hrob můj,matku mou, vlast jedinou )
Nelibozvuk kakofonie – opak libozvuku, má vyvolat disharmonický nepříjemný pocit ( Slabá struna srdce v úzkých prsou pukne )
Zvukomalba onomatopoie – napodobení zachyceného zvuku ( hřmot a řinčení přetrhaných řetězů )"