1.	Tvorba předválečné generace

1.1.	Jaroslav Seifert

1.1.1.

Přilba hlíny

1.1.2.

Seifertovská poezie

1.1.3.

Koncert na ostrově

1.1.4.

Morový sloup

1.2.	František Hrubín

1.2.1.

Jobova noc

1.2.2.

D46

1.2.3.

Špalíček veršů a pohádek

1.2.4.

Romance pro křídlovku

2.	Poezie všedního dne

2.1.	Jiří Kolář

2.1.1.

Prométheova játra

2.1.2.

Básně ticha

2.1.3.

Vršovický Ezop

2.2.	Josef Kainar

2.2.1.

Nové mýty

2.2.2.

Lazar a píseň

2.3.	Miroslav Holub

2.3.1.

Denní služba

2.3.2.

Jdi a otevři dveře

2.3.3.

Slabikář

2.4.	Jiří Žáček

2.4.1.

Ukázky básniček pro děti

2.4.2.

Dar touhy

2.4.3.

O zpupném medvědovi

3.	Písničkáři a textaři

3.1.	Underground

3.1.1.

Egon Bondy

3.1.2.

Ivan Martin Jirous, magor

3.1.3.

Jáchym Topol

3.2.	Karel Kryl

3.2.1.

Bratříčku, zavírej vrátka

3.3.	Jaromír Nohavica

3.3.1.

Ukázky písní

"a) Tvorba předválečné generace
- významní autoři působící před 2. sv. válkou, pokračovali ve své tvorbě i v poválečném období
Jaroslav Seifert – žil v Praze na Žižkově v dělnickém prostředí, byl vyloučen z KSČ a kvůli kritice nedodržování lidských práv byl několikrát zakázán ( Charta 77 ) => jeho dílo vycházelo samizdatově, exilově i oficiálně. Získal Nobelovku za literaturu
Přilba hlíny – básně napsané během druhé sv. války, ale vydané až po jejím skončení, rozdělené do 3 částí:
1. část je o smrti T.G.M.
2. část vypráví o okupaci
3. část o osvobození
ukázka: Květnové noci – popisuje pražské povstání 5. – 9. 5. 1945, revoluce a osvobození Rudou armádou
Seifertovská poezie – navazuje na předválečnou tvorbu = citové básně plné nostalgických vzpomínek (vzpomíná na hezké chvíle, ale ve výsledku má smutné pocity). Používá jednoduchý melodický a rýmovaný verš.
Ukázka: Večerní píseň – vzpomíná na matku, bezstarostnost v dětství, usínání („Dnes už tak šťastně neusínám“)
Koncert na ostrově – sbírka vydaná po letech odmlčení způsobeného těžkou nemocí. Název je myšlen doslova – vzpomíná na koncert na Slovanském ostrově. Seifert změnil svůj styl = složité úvahy o životě – napsané nerýmovaným volným veršem
Ukázka: Píseň o ženách – co se o nich obecně říká (př. jsou jemnější), na konci to zpochybňuje
Morový sloup – vrcholná sbírka, jejíž název symbolizuje umělecké dílo vyjadřující hrůzu a bolest. Básně reagují na rok 1868 = mor v Rusku. Součástí sbírky jsou vzpomínky a loučení se životem a čtenáři. Měl rád ČJ, používal ho, psal verše
František Hrubín – básník, dramatik a prozaik. Přeložil prokleté básníky. Vyrůstal v Posázaví, v závěru života žil na Třeboňsku. Začínal psát ve 30. letech básně o lásce, přírodě a domově
Jobova noc – rozsáhlá báseň určená k veřejné recitaci
D46: Autor zachycuje svůj strach o budoucnost českého národa a vybízí k aktivnímu odporu proti všem nepřátelům. „Ach, Čechy krásné, Čechy mé!“. Tato báseň byla doplněna básní Hirošima
Špalíček veršů a pohádek – soubor básniček a veršovaných pohádek, které původně vyšli v časopisu Mateřídouška. Verše jsou jednoduché, rýmované, přizpůsobené školkovému věku
Ukázka: O nezvedených kůzlatech, Malá pohádka o řepě – Místo řepy vyleze krtek a směje se jim"