1.

Úvod

2.

Anglie

2.1	Období republiky

2.2	Cromwellův protektorát

2.3	Návrat Stuartovců

2.3.1

Karel II.

2.3.2

Jakub II.

2.4	Slavná revoluce

2.4.1

Vilém III. Oranžský

2.4.2

Anna

2.4.3

Jiří I. Hannoverský

2.4.4

Jiří II.

2.4.5

Jiří III.

3.

Francie

3.1	Ludvík XIV.

3.2	Ludvík XV.

3.3	Ludvík XVI:

4.

Španělsko

4.1Filip V. z Anjou

4.2	Karel III.

5.

Rusko

5.1	Alexej Michajlovič

5.2	Fjodor Alexejevič

5.3	Petr I. Veliký

5.4	Kateřina II. Veliká

6.

Prusko

6.1	Fridrich Vilém

6.2	Fridrich I.

6.3	Fridrich Vilém I.

6.4	Fridrich II. Veliký

7.

Polsko

7.1	Jan II. Kazimír

7.2	Jan III. Sobiesky

7.3	Stanislav II. August Poniakovský

7.3.1

Dělení Polska

„FRANCIE
- v polovině 17. století byla Francie nejsilnější a nejvyspělejší zemí v Evropě
- úsilí o moderní stát
- regentská vláda Anny Rakouské za pětiletého syna Ludvíka XIV.

Ludvík XIV. (1643-1715)
= „král Slunce“
- známý výrok: „Stát jsem já!“
- kardinál Mazarin - hlavní rádce a vykonavatel státních povinností
- 1648-1653 - stavovský odboj měšťanstva a šlechty = fronda parlamentu a princů
- příčiny: vysoké berní zatížení země výdaji na armádu, Mazarinův absolutismus a fiskální politika, + politické požadavky - vytvoření nezávislé úřednické vrstvy
- Mazarin vyhnán z Francie
- díky nejednotě princů a parlamentu byla r. 1652 obsazena Paříž > Mazarinův návrat, obnovení absolutismu
- Ludvík XIV. Se fakticky ujal vlády až po Mazarinově smrti r. 1661
dovršení absolutismu jako nového politického systému - král rozhoduje úplně o všem
- vysoká šlechta vyloučena z podílu na vládě, ale zůstala jim privilegia
- opory Ludvíkova absolutismu:
stálá národní armáda - nejsilnější v Evropě (půl milionu vojáků)
- doživotní služba, žold
byrokratická úřednická státní správa - zodpovědna jen králi
- úřednická šlechta, ministři a rádci ze středních vrstev, kvalifikovaní odborníci - politici, ekonomové, právníci
katolická církev - zabezpečovala myšlenkovou jednotu říše (jeden král, jedna víra, jeden zákon)

- král podporoval galikanismus - dlouhý diplomatický zápas s kurií 1672-1682
papež uznal královská práva k francouzské církvi = mocenská nezávislost na Římu
pronásledování a perzekuce hugenotů + dragonády (násilné obracení ke latolisku ubytováním dragounů v obcích hugenotů)
- 1685 - zrušen edikt nantský - hromadné emigrace do Švýcarska, Anglie, Nizozemí - úbytek zámožné podnikatelské a obchodní buržoazie i dovedných řemeslníků ochuzení země
budování policejní sítě - policejní dozor, teror
- centralismus v zákonodárství i v administrativě = posílení ústřední moci na úkor provinciální a městské samosprávy
- dohled královských zplnomocněnců (= intendantů) na dodržování královských zákonů a nařízení, na vybírání daní, …
- jmenováni králem a jen jemu odpovědni
- hospodářská politika:
- reprezentativní stavby (Versailles, …), vydržování nákladného dvora, dvorské slavnosti, početné úřednictvo, podpora umělců, války
- stálá potřeba peněz - hledání dalších zdrojů příjmů do státní pokladny
- merkantilismus - ( z lat. Mercator = kupec)
- zdrojem blahobytu je obchod a jeho ukazatelem je rostoucí množství peněz ve státní pokladně

- Jean-Baptiste Colbert - ministr financí, obchodu a průmyslu rozšíření vývozu, omezení dovozu, zákaz vývozu drahých kovů ze země
- podpora a zakládání manufaktur
- ochranářský systém - vysoká cla na dovážené výrobky - proti cizí konkurenci
- protekcionářská obchodní politika - podpora výrobních odvětví, kde je zaručen odbyt (manufaktury na drahé látky, sklo, paruky, porcelán, parfémy, nábytek, gobelíny, …)
- vytvoření jednotného vnitřního trhu, zaveden jednotný obchodní zákoník
- budování a úpravy komunikací, průplavů
- stavba obchodního i válečního loďstva
- zámořský obchod a pronikání do Ameriky - zisky území v Louisianě a Kanadě, na Haiti;
na Madagaskaru, v Přední Indii a Indonésii
- založení Východoindické a Západoindické společnosti X konkurenti: Anglie a nizozemské obchodní společnosti
- počátek 18. století - bezúspěšné bouře rolníků + městské chudiny - ničení zámků, obléhání měst, …

- popravy, vězení, vypalování vesnic
- 1685-1704 - lidové povstání camisardů (název podle camiso=košile oblékaná v noci přes oděv)
- požadavek na zrušení daní a obnovy ediktu nantského“