1.	Charakteristika druhé světové války a vliv na literaturu

1.1.	Po válce vydávány deníky

1.2.

Poezie

1.3.	Povídky a romány světových autorů o druhé světové válce

1.3.1.

Alberto Moravia

1.4.	Ruský a americký pohled na válku

1.4.1.

Východní a západní

1.4.2.

Amerika (Joseph Heller, Norman Mailer, Erik Lambert, William Styron)

2.	Česká próza vztahující se k druhé světové válce

2.1.

Jan Drda

2.2.	Julius Fučík

2.3.	Jan Otčenášek

3.	Židovská tematika, život a smrt v koncentračních táborech

3.1.	Arnošt Lustig

3.2.	Ludvík Aškenazy

3.3.	Ladislav Fuks

"Charakteristika druhé světové války a vliv na literaturu
Česká literatura reagovala na fašismus. 1936 došlo k občanské válce ve španělsku- platilo že v Madridu se bojuje za Prahu. Byly vydány sborníky protiválečných básní, výtěžek šel na pomoc bojovníků do španělska.
Září 1938- Mnichovská dohoda. Odtržení sudet od čsr, spisovatelé reagují (seifert, nezval, halas)
15.3. 1939- připojení čech a moravy k německu (protektorát), velká germanizace, nesvoboda projevu, zákony proti židům- norimberské zákony, úniková témata
Úniková témata: Historické romány, poezie o krásy Prahy, k výročí Boženy Němcové (seifert, Halas, Fučík)
28.10. 1939- demonstrace k výročí republiky proti Německu, postřelen student Jan Opletal
17.11- pohřeb, demonstrace a útoky na VŠ
18.11- zakázána studia na VŠ pro čechy
Po zavraždění Heidricha vyhlášeno stanné právo, lidé jsou zabíjeni bez soudu (Vančura v kobylisích), vypáleny Lidice
Ke konci války jsou zavírána divadla
Po válce vydávány deníky
Deník Anny Frankové, Marie Kudeříková: A pozdravuj vlaštovky, Julius Fučík: Reportáž psaná na oprátce (popis výslechů, postavy spoluvězňů a dozorců z věznice na Pankráci)
Poezie
Vzdávala hold osvoboditelům (Rusům)
V.Holan, J. Seifert, V. Nezval- básně oslavovali konec války, mír, stalina
J. Čapek- verše z koncentračního tábora
Povídky a romány světových autorů o druhé světové válce
Francie: Pierre Boulle- válečný román Most přes řeku Kwai- v tichomoří, 2.s.v. v japonském zajateckém táboře kde jsou evropští váleční zajatci. Hlavní postava je anglický důstojník stavící most,
Italie: Italie je fašistická. Většina obyvatelstva je ale protifašisticky zaměřená, to se projevuje na konci války.
Alberto Moravia- představitel neorealismu, román Horalka- žena kt. žije v římě, vdova, pochází z malé horské vesnice, ve válce odchází do své rodné vesnice. Když se vrací zpět znásilní je američtí vojáci, což je pro dceru trauma. Navrací se k kritického realismus. Římanka, římské povídky, Lhostejnost."

Tato práce obsahuje hrubé pravopisné chyby a překlepy.
Práce obsahuje věcnou chybu - Pan Theodor Munstok má být Mundstock.
V práci je použito množství zkratek, které ji činí nepřehlednou.