1.	světová válka – stručná charakteristika

1.

Francie

1.1	Henri Barbusse (Oheň)

1.2	Romain Rolland (Jan a Kryštof, Petr a Lucie, Dobrý člověk ještě žije, Okouzlená duše)

2.

Německo

2.1	Erich Maria Remarque (Na západní frontě klid, Cesta zpátky, Tři kamarádi, Čas žít, čas umírat, Vítězný oblouk, Jiskra života, Stíny v ráji, Noc nezná vyvolených, Noc v Lisabonu, Miluj bližního svého)

2.2	Henrich Mann (Císařství, Profesor Neřád)

3.

Rakousko

3.1	Arnold Zweig (Spor o seržanta Gríšu)

4.

USA

4.1	Ernest Hemingway (Sbohem armádo, Komu zvoní hrana, Zelené pahorky africké, Fiesta, Stařec a moře)

5.

Rusko

5.1	Michail Šolochov (Tichý Don, Osud člověka, Rozrušená země)

6.	V české literatuře

6.1

Poezie

6.1.1

Fráňa Šrámek (Modrý a rudý)

6.1.2

Viktor Dyk (Válečná tetralogie (Lehké a těžké kroky, Anebo, Okna, Poslední rok))

6.1.3

Karel Toman (Měsíce)

6.1.4

Antonín Sova (Zpěvy domova)

6.2

Próza

6.2.1

Jaroslav Hašek (Můj obchod se psy a jiné humoresky, Dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona, Trampoty pana Tenkráta, Dobrý voják Švejk, Dobrý voják Švejk a jiné podivné historky, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války)

6.2.2

Vladislav Vančura (Pole orná a válečná)

6.2.3

Karel Nový (Sarajevský atentát)

6.2.4

Karel Konrád (Rozchod)

6.2.5

Fráňa Šrámek (Žasnoucí voják)

6.2.6

Stanislav Kostka Neumann (Válčení civilistovo)

6.2.7

Jaromír John (Večery na slamníku)

7.	Legionářská literatura

7.1	Rudolf Medek (Zborov, Anabáze, Ohnivý drak, Velké dny, Plukovník Švec)

7.2	Josef Kopta (Třetí rota, Třetí rota na magistrále, Třetí rota doma)

7.3	František Langer (Jízdní hlídka, Železný vlak)

7.4	Jaroslav Kratochvíl (Prameny)

8.	Představitelé světové literatury v první polovině 20.století

8.1

Francie

8.1.1

Marcel Proust (Hledání ztraceného času)

8.1.2

Antoine de Saint Exupery (Letec, Noční let, Jižní pošta, Malý princ)

8.2

Německo

8.2.1

Heinrich Mann (Lidice, Mládí krále Jindřicha IV., Zrání krále Jindřicha IV.)

8.2.2

Thomas Mann (Buddenbrookovi, Kouzelný vrch, Josef a bratři jeho, Mário a kouzelník)

8.2.3

Lion Feuchtwanger (Židovka z Toleda, Bláznova moudrost, Goya, Žid Süss)

2.	světová válka

1.

Německo

1.1	Erich Maria Remarque (Jiskra života, Čas žít, čas umírat:román, Miluj bližního svého)

1.2	Anna Seghersová (Sedmý kříž)

1.3	Anna Franková (Deník Anny Frankové)

2.

Itálie

2.1	Alberto Moravia (Horalka)

3.

USA

3.1	William Styron (Sofiina volba)

3.2	Joseph Heller (Hlava XXII)

3.3	Norman Mailer (Nazí a mrtví)

4.

Rusko

4.1	Michail Šolochov (Osud člověka)

4.2	Jurij Bondarev (Hořící sníh)

4.3	Boris Polevoj (Příběh opravdového člověka)

5.

Francie

5.1	Robert Merle (Smrt je mým řemeslem)

6.

Anglie

6.1	Patrick Ryan (Jak jsem vyhrál válku)

7.	Česká literatura za 2. světové války

7.1

Poezie

7.1.1

Vladimír Holan (Dokument)

7.1.2

Jaroslav Seifert (Přilba hlíny)

7.1.3

Josef Čapek (Básně z koncentračního tábora)

7.1.4

František Hrubín (Chléb s ocelí, Hirošima)

7.1.5

Vítězslav Nezval (Zpěv míru)

7.1.6

Vilém Závada (Povstání z mrtvých)

7.2

Próza

7.2.1

Jan Drda (Němá barikáda, Hrátky s čertem)

7.2.2

Julius Fučík (Reportáž psaná na oprátce)

7.2.3

Jiří Marek (Muži jdou v tmě)¨

7.2.4

Adolf Branald (Severní nádraží, Lazaretní vlak)

7.2.5

Jan Otčenášek (Romeo,Julie a tma)

7.2.6

Ladislav Mňačko (Smrt si říká Engelchen)

7.2.7

Karel Ptáčník (Ročník jedenadvacet)

7.2.8

Arnošt Lustig (Démanty noci, Nemilovaná, Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, Dita Saxová)

7.2.9

Bohumil Hrabal (Ostře sledované vlaky)

7.2.10

Pavel Kohout (Hodina tance a lásky)

7.2.11

Josef Škvorecký (Zbabělci)

„Vladislav Vančura:narodil se v Háji u Opavy a byl popraven v roce 1942->zastřelen Němci v Praze v Kobylisích, stal se tak první obětí hajdrychiády, patří do regionální literatury, studoval v Benešově 3. a 4.ročník na gymnáziu, jeho přítelem byl Karel Novák=Karel Nový, vystudoval lékařksou fakultu v Praze a společné s manželkou si otevřeli soukromou lékařskou praxi ve Zbrslavi(jeho manželka Ludmila Vančurová napsala 26 krásných let)publikoval v časopisech Červen, Kmen,Osvobozeného divadla, spolupracoval s avantgardními divadly a filmem, za 2.sv.války pracoval v ilegálním Výboru inteligence, zakládající člen Devětsilu, znakem jeho literární tvorby bylo, že byl ovlivněn renesancí a humanismem, užívá ve svých dílech renesančních souvětí-jsou rozsáhlá, složitá s přechodníky, užívá spisovnou ale i nespisovnou čj, archaismy, argot, básnické metafory, lyričnost, fantazii
Pole orná a válečná:román, pokusil se zachytit pradox, kdy vrah je za války pochován s válečnými poctami, jako neznýmý hrdina->je to František Řeka, který pracuje na statku jezdí s povozem je hloupý, zabije člověka pro pár korun,které utratí za kořalku, za války jezdí s povozem, je těžce raněn v obličeji, nemá doklady a nemůže mluvit, když zemře j e pochován jako neznámý hrdina
Karel Nový:narodil se v Benešově a je pohřbený na benešovské hřbitově(hrubě otesaný kámen z mračského lomu)e skutečností se jmenoval Karel Novák, otec byl benešovským pekařem, ZŠ navštěvoval na Karlově ve studiích pokračoval na gymnáziu, spolužákem se mu ve 3.ročníku stal Vladislav Vančura, studia nedokončil, živil se jako novinář a pracoval v redakci Českého Slovana, během 1.sv.války byl na frontě,ale podařilo se mu utéci, tajně přispíval za války do Vídeňského deníku, během 2.sv.války se skrýval před Němci na Racku a v Čejkovicích u Českého Šternberka, byl zatčen a poslán do koncentračního tábora v Horním Slezsku, po válce žil v Praze,autorem knížek pro děti
Sarajevský atentát:dokumentární kniha, zachytil události a příčiny vzniku 1.sv.války
Karel Konrád
Rozchod:román o vojákovi co odmítá plnit rozkazy,ptže nechce zabíjet a vraždit
Fráňa Šrámek
Žasnoucí voják
Stanislav Kostka Neumann
Válčení civilistovo
Jaromír John:vlastním jménem Bohumil Markalous
Večery na slamníku:povídky, monology vojáků vyprávějí si zážitky z balkánské fronty, povídají si po večerech v dobrovolnických školách nebo v nemocnicích, některé povídky jsou vtipné a humorné,ironické, jiné velice smutné a tragické, vzpomínají na své blízké, kontrast mezi nafoukaností R-U důstojníků a upřímností a přirozeností prostých vojáků

LEGIONÁŘSKÁ LITERATURA

- vznikala ve 20 letech 20.století, psali jí spisovatelé, kteří bojovali za války v československých legiích
legie=název byl převzat od římských legií, představují vojáky,kteří se dostali do zajetí nebo přeběhli na opačnou stranu fronty, bojovali proti své R-U armádě po boku francouzských, italských a hlavně ruských vojáků, cílem bylo uspíšit porážku R-U a mít možnost vytvořit samostatný stát, podařilo se 28.10 1918, T.G.M.podporoval činnost legií v Rusku, po roce 1948-68 nesměla legionářská literatura vycházet, bývalí legionáři byli pronásledováni – důvodem bylo, že za války bojovali proti bolševikům a VŘSR, ocenění dostali až po roce 1989,nejvýznamnější bitva československých legií byla bitva u Zborova v roce 1917 v Rusku
představitelé: Rudolf Medek
Josef Kopta
František Langer
Jaroslav Kratochvíl
(Václav Kratochvíl)
Rudolf Medek:bojoval v čs legiích v Rusku, povoláním učitel, za války získal hodnost plukovníka a pak i generála, po válce byl ředitelem Památníku osvobození
Zborov:oslavná báseň,která opěvuje vítězství čs legionářů v bitvě u Zborova 1917, původně vyšla v Rusku v Čeljabinsku
Anabáze:román o posledních dnech čs legionářů na dálném východě a jejich cestě do Vladivostoku a návratu do vlasti, román má formu kronikářského záznamu
Ohnivý drak
Velké dny romány o pobytech v Rusku
Plukovník Švec:drama, Švec je skutečná historická postava, byl to velitel čsé divize, při ústupu vydá rozkaz,kt.jeho mužstvo nesplní, a proto se plukovník rozhodne spáchat sebevraždu, aby si vojáci uvědomili čeho se dopustili, uváděla se v ND ku příležitosti 10 výročí založení ČSR"

Obsahuje velké množství překlepů a zkratek, které činí práci nepřehlednou.