1.

Devětsil

2.	Proletářské umění

2.1	Stručný životopis Jiřího Wolkera

2.1.1

Host do domu

2.1.2

Těžká hodina

2.1.3

Wolkerovy balady

2.1.4

Svatý Kopeček

2.2	Stručný životopis Josefa Hory

2.2.1

Hlavní znaky Horovy poezie

2.2.2

Tvorba ovlivněná vitalismem a civilismem

2.2.3

Proletářská tvorba - Pracující den

2.2.4

Období intimní lyriky - Máchovské variace

2.3	Jindřich Hořejší

2.3.1

Hudba na náměstí

3.

Poetismus

4.	Surrealismus

4.1	Vitězslav Nezval

4.1.1

Hlavní znaky Nezvalových textů

4.1.2

Tvorba ovlivněná poetismem

4.1.2.1

Podivuhodný kouzelník

4.1.2.2

Patomima

4.1.2.3

Edison

4.1.3

Tvorba ovlivněná surrealismem

4.1.3.1

Sbohem a šáteček

4.1.3.2

52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida

4.2	Konstantin Biebl

4.2.1

Tvorba ovlivněná proletářským uměním

4.2.1.1

Cesta k lidem

4.2.1.2

Zloděj z Bagdádu

4.2.2

Tvorba ovlivněná poetismem

4.2.2.1

S lodí, jež dováží čaj a kávu

4.2.2.2

Nový Ikaros

4.3	Josef Seifert

4.3.1

Tvorba ovlivněná proletářským uměním

4.3.1.1

Město v slzách

4.3.2

Tvorba ovlivněná poetismem

4.3.2.1

Na vlnách T.S. F

4.3.2.2

Slavík zpívá špatně

4.3.3

Doba okupace

4.3.3.1

Vějíř Boženy Němcové

4.3.3.2

Světlem oděná

4.4	Stanislav Kostka Neumann - Rudé zpěvy

4.5	František Halas

4.5.1

Hlavní rysy Halasovy tvorby

4.5.2

Sépie, Kohout plaší smrt

4.5.3

Naše paní Božena Němcová

4.5.4

Ladění

4.6	Vladimír Holan

4.6.1

Hlavní rysy Holanovy tvorby

4.6.2

Triumf smrti, Vanutí, Oblouk

4.6.3

Kameni, přicházíš

4.6.4

Záhřmotí, První testament

4.6.5

Příběhy, Noc s Hamletem

4.7	Jiří Orten

4.7.1

Hlavní rysy Ortenovy tvorby

4.7.2

Cesta k mrazu

4.7.3

Ohnice

4.7.4

Elegie

"DEVĚTSIL
- svaz založený roku 1920 v Praze, který sdružoval levicově orientované umělce
- hlavní iniciátoři – Vladislav Vančura a Karel Teige (k zakladatelům patří i J. Seifert); kolem nich se seskupují mladí studenti a začali propagovat novou tendenci v umění
- pořádá kulturní akce, dává prostor recitaci divadlu, vydává almanachy; zdůrazňuje kolektivní přístup k okolnímu světu
- nejdřív jde po boku revoluční dělnické třídy, ale záhy se staví proti ideologické poezii a dává vzniku ryze českému básnickému směru - poetismu

PROLETÁŘSKÉ UMĚNÍ
- levicově orientovaná literatura z počátku 20. let 20. století; v letech 1920-1923 zastiňuje civilistickou a vitalistickou poezii (společenská a sociální situace vede k rychlému vystřízlivění, dostavuje se ztráta iluzí; spisovatelé hledali nová východiska ze situace – idea revoluce)
- tato básnická generace odklání se od individualismu a tíhne ke kolektivismu; vychází z francouzského unanimismu; snaží se nacházet to, co máme společné, ne to, v čem se lišíme
- hlavní funkce je v revolučnosti (chtějí se odpoutat od starého, vytvořit nové umění – musí směřovat k pádu nespravedlivého řádu)
- vychází z myšlenky marxismu-leninismu = třídnost, snaha o sociální rovnost, optimismus
- 1929 předsedou komunistů Gottwald – spousta spisovatelů odchází z levicové strany

Jiří Wolker
- narodil se v Prostějově, studoval v Praze filozofii
- seznámil se s literáty Devětsilu a stal se proletářským básníkem (předtím představitel vitalismu)

Kult Wolkera: po jeho smrti 1923 se stává symbolem a opěvovaným národním básníkem; někdy až nesnesitelné přeceňování Wolkerovy osobnosti a jeho odkazu – dochází k útlumu jiných uměleckých snah – v avantgardním časopise Pásmo se objevuje článek Dosti Wolkera (autoři např. F.Halas, J.Seifert…); veřejnost zahlcena kultem Wolkerovy osobnosti, v onom kultu je však cosi popuzujícího
- proč se Wolker stává legendou? – tragický osud, inteligence, vzdělání, radikální revolučnost, jeho verše (zvláštní atmosféra, sentiment, láska, jednoduchá a oslovující symbolika, optimismus)

o Host do domu – prostá, jednoduchá poezie; cítíme zde jakousi přirozenou pokornou lásku nejen k lidem, ale i k přírodě a nejběžnějším věcem ze života
- vliv vitalismu a naivismu – chlapecký, láskyplný pohled na svět, harmonie, radost ze života; též křesťanské motivy
- metafory, personifikace, zdrobněliny, prostý verš
-např. básně Poštovní schránka, Kamna, Věci, Pokora
o Těžká hodina- definitivní přesvědčení o síle revolučního kolektivismu – tato sbírka se stává nejznámější sbírkou proletářské poezie vůbec
- sociální tematika (dělník, sociální nespravedlnost); autor si je vědom všech protikladů kolem a proto opouští svou dosavadní idyličnost, střídá ji odhodlání změnit svět a život k lepšímu
- stejnojmenná úvodní báseň: srdce chlapecké (pohřbíváno) se mění v srdce mužské (ruce a mozoly)
-sociální balady – Balada o snu- rozdělený svět chudých a bohatých, touha po lepším životě
Balada o očích topičových – dělník v práci obětuje kvůli lidem svůj zrak"

Práce má kompilační charakter.