1.	Legendy, anály, kroniky

1.1	Kosmova kronika česká

1.2	Alexandreis

1.3	Dalimilova kronika

2.	Doba vlády Karla IV.

3.	Doba husitství

3.1	Husitská kronika

3.2	Historie česká

4.	Období humanismu

4.1	Václav Hájek z Libočan – Kronika česká

5.	Doba Národního obrození

6.

Rukopisy

6.1	Rukopis královédvorský

6.2	Rukopis zelenohorský

6.3	Hodnocení rukopisů

7.	Česká historická próza v 19. a 20. století

7.1	Alois Jirásek

7.1.1

Staré pověsti české

7.1.2

Mezi proudy

7.1.3

Proti všem

7.1.4

F. L. Věk

7.2	Zikmund Winter

7.2.1

Mistr Kampanus

7.3	Václav Beneš Třebízský

7.3.1

Bludné duše

7.4	Vladislav Vančura

7.5	Vladimír Neff

7.5.1

Královny nemají nohy, Prsten Borgiů, Krásná čarodějka

7.6	Petr Čornej - historik věnující se dané době v současnosti

"RUKOPISY
-> Obrozenci si uvědomovali, že česká literatura se nemůže chlubit takovými starobylými díly, jako byly např. ruské byliny. Písemnictví, které vzniklo na VM, nebylo zatím známé. Naše rukopisy nebyly jedinými literárními podvrhy.
* Rukopis královédvorský – byl objeven r. 1817 Václavem Hankou ve Dvoře Králové v kostelní věži. Je označován za památku ze 13. století. Obsahuje 6 skladeb epických (hrdinských a historických básní), 6 lyrických a 2 lyrickoepické.
*Rukopis zelenohorský - objeven r. 1818, anonymně zaslán Národnímu muzeu. Údajně nalezen v Zelené Hoře u Nepomuku. Byl označen za památku z 9. -10. století. Za padělatele označován Josef Linda. Tento rukopis obsahuje zlomek básně nazvaný Libušin soud.
Preromantická generace obrozenců přijala oba nálezy s nadšením, osvícenský skeptik Dobrovský sice u RK připustil jeho pravost, ale u RZ okamžitě konstatoval, že jde o podvrh.

Hodnocení rukopisů:
a) aktivizovaly českou společnost, dodaly jí potřebné sebevědomí
b) staly se inspiračním zdrojem našeho klasického umění, čerpá z nich Mácha, Tyl, Zeyer, Myslbek, Aleš, Mánes

Česká historická próza v 19. a 20. století
-> u nás se stala posilou českého sebevědomí, někdy sloužila jako vzor, jindy jako výstraha
-> mezi nejvýznamnější představitelé historické prózy patří:
• ALOIS JIRÁSEK
-> byl to český romanopisec a dramatik, psal povídky, romány a divadelní hry, ve kterých zachytil celé naše národní dějiny (před napsáním každé knihy pečlivě studoval historické prameny, hlavně dějiny od Františka Palackého), za nejslavnější období dějin považuje husitství; jeho díla měla výchovný význam – znalost dějin je posilou národního sebevědomí
-> mezi jeho dílo z období nejstarších dějin patří:
STARÉ POVĚSTI ČESKÉ -> v tomto díle je několik pověstí, autor vychází z Kosmovy a Dalimilovy kroniky, např. tyto pověsti: O Čechovi, O Krokovi a jeho dcerách, O Bivojovi, O Libuši, O Přemyslovi, Dívčí válka, O Jánošíkovi atd.
-> mezi jeho díla z období husitství patří:
MEZI PROUDY -> toto dílo zachycuje vznik českého reformního hnutí v době vlády Václava IV. -> popisuje narůstání společenských rozporů i národnostní třenice na univerzitách -> v tomto díle kritizoval pokleslé mravy tehdejší společnosti
PROTI VŠEM -> toto dílo zachycuje rozmach a vrchol husitského hnutí -> snažil se popsat všechny složky husitské revoluce
JAN HUS, JAN ŽIŽKA, JAN ROHÁČ -> tato díla symbolizují věrnost pravdě, boj za ni, vytrvalost v boji až do smrti
-> mezi jeho dílo z období Národního obrození patří:
F. L. VĚK -> je to dílo, které líčí život prostého lidu, všímá si vesnice, venkovského města i Prahy, události nejsou vymyšlené, autor čerpá z autobiografie kupce Heka, který popisoval své mládí v Benediktínském klášteře v Praze
-> věnoval také román Jiřímu z Poděbrad – HUSITSKÝ KRÁL -> byl však nedokončen"

Práce je psaná převážně v odrážkách.