1.	Ženy v době národního obrození

2.	Spisovatelky v české literatuře

2.1	Božena Němcová - Divá Bára, Baruška, V zámku a podzámčí, Babička

2.2	Karolína Světlá - Vesnický román, Kříž u potoka, Nemodlenec, Frantina

2.3	Tereza Nováková – Drašar, Jiří Šmatlán

2.4	Eliška Krásnohorská - libreta

2.5	Gabriela Preissová - Gazdina roba, Její pastorkyňa

2.6	Marie Majerová - Havířská balada

2.7	Jarmila Glazarová - Roky v kruhu, Vlčí jáma, Advent

2.8	Eva Kantůrková - Smuteční slavnost, Přítelkyně z domu smutku

3.	Ženské literární postavy v české literatuře

3.1	Božena Němcová - Babička

3.2	Božena Němcová - Divá Bára

3.3	Karel Hynek Mácha - Jarmila v díle Máj

3.4	bratři Mrštíkové - Maryša

3.5	Karel Čapek - Matka

3.6	Ivan Olbracht - Anna Proletářka

4.	Spisovatelky ve světové literatuře

4.1	Jane Austenová - Pýcha a předsudek, Rozum a cit

4.2	George Sandová – Lelia, Mauprat, Consuela

4.3	Emily Brontëová - Na Větrné hůrce

4.4	Charlotte Brontëová - Jana Eyrová

4.5	Agatha Christie - Past na myši

4.6	Virginia Wolfová - Paní Dallowayová, K majáku

4.7	Anna Franková - Deník Anny Frankové

4.8	Alice Wolkerová - Barva nachu

5.	Ženské literární postavy ve světové literatuře

5.1	Sofoklés - Antigona

5.2	Euripidés - Médea

5.3	Jean Racine - Faidra

5.4	Honoré de Balzac - Evženie Grandetová

5.5	Gustave Flaubert - Paní Bovaryová

5.6	Lev Nikolajevič Tolstoj - Anna Kareninová

5.7	Alberto Moravia - Římanka

5.8	William Styron - Sofie v díle Sofiina volba

"Mezi ženské literární postavy v české literatuře patří například:
Babička (Božena Němcová)
- Babička měla představovat obraz lidové moudrosti a životních zkušeností.
Dílo zachycuje vzpomínky na dětství Boženy Němcové (Barunka). Námět byl čerpán z vlastního života a životního příběhu autorčiny babičky, avšak nejedná se o životopis. Ale musíme si přiznat, že ačkoliv se jedná o dílo realistické, tak postava babičky je velmi idealizovaná. Babička byla žena stará, milá, dobrosrdečná, moudrá, prostá, spravedlivá, přísná, laskavá, vlastenecká a velice pracovitá. Představovala lidovou moudrost a životní zkušenosti. Cílem tohoto díla bylo ukázat láskyplnost, prostost a "dokonalost" venkovských lidí.

Divá Bára (Božena Němcová)
- v tomto díle nám spisovatelka podala realistický popis vesnické společnosti. Vesnice se spikne proti Báře, která si troufala zesměšnit jejich hloupou pověrčivost. Tou se nechal skoro každý ovládat a zaslepit natolik, že odsuzoval mnohem lepšího člověka, než byli oni sami. Tím také spisovatelka vyjádřila kontrast mezi Bárou a vesnicí. Němcová ale věřila v dobro uložené v člověku, a tak Bára sňatkem s myslivcem dostává zpět svou vážnost v očích vesničanů.

Jarmila – Máj (K.H. Mácha)
- Jarmila byla mladou dívkou v bílém šatu, milovala Viléma, ale byla zneuctěna jeho otcem. Poté, co se dozví, že Vilém otce zabil a je odsouzen k smrti, Jarmila spáchá sebevraždu (? – i literární vědci o tom vedou spory)

Maryša (bratři Mrštíkové)
- je to klasické dílo českého dramatu, vypráví o nerovném manželství, které končí rodinou tragédií - v tomto díle je pozoruhodné to, že každá postava vyjadřuje vlastnost celé společnosti - Maryša je dcera bohatého Lízala. Miluje Francka, který však pochází z chudé rodiny. Francek v té době odchází na vojnu do Brna a přišel se za Maryšou rozloučit, ale Lízal ho od domu zahnal. A tak se Francek vrátil ještě jednou a s Maryšou se rozloučil a slíbil jí věrnost. Mezitím vyjednává Lízal sňatek Maryši s mlynářem Vávrou, který chtěl po něm určitou sumu peněz pro Maryšu, aby mohl zaplatit své dluhy. Lízalovi se to zdálo moc, ale nakonec se domluvili. Když se Maryša dověděla, koho si má vzít, prosila rodiče, aby ji Vávrovi nedávali. Matka jí domlouvala, že se s mlynářem bude mít dobře, že mlýn mu dobře vynáší a Franckovi, tomu ji nedá.

Matka (K.Čapek)
- matka – silná, citlivá a milující žena, která se musela poprat se smrtí manžela a postarat se sama o rodinu. Její děti jsou jí vším, nenávidí válku a boj. Autor chtěl vyjádřit, že válka ničí životy obyčejným lidem a nejsilnější a nejhlubší cit na světě je mateřská láska.

Anna Proletářka (I. Olbracht)
- chudé děvče Anna přichází z venkova do Prahy, kde pracuje jako služka u Rubešů. Je to poslušná a velmi zbožná dívka, která kvůli práci nechodila ani do školy. Pan Rubeš byl vykořisťovatelem, který zaměstnával mladé nezkušené dělníky, kteří se nebouřili, staré propouštěl. Anna bojuje za práva dělníků."

Práce je psaná v odrážkách.