1.	Mapa a globus

1.1	Zeměpisná délka

1.2	Zeměpisná šířka

1.3

Měřítko

1.4	Dělení map

1.4.1

Podle měřítka

1.4.2

Podle obsahu

1.5	Základní kartografická zobrazení

1.5.1

Podle druhu zobrazovací plochy:

1.5.2

Podle vlastností kartografických zkreslení

1.5.3

Podle polohy konstrukční osy

2.	Vznik mapy

2.1	Rozdělení map podle vzniku

2.2	Astronomické práce

2.3	Geodetické práce

2.4

Nivelace

2.5	Topografické práce

2.6	Kartografické práce

2.7	Reprodukční práce

3.	Obsah mapy

3.1

Výškopis

3.2

Polohopis

3.3

Popis

3.4	Kartogram, kartodiagram

4.	Mapování, současné mapy

"Základní kartografická zobrazení
- soubor různých matematických metod převádějících zemský povrch do roviny mapy; způsoby, kterými lze sestrojit zeměpisnou síť v rovině mapy
- určuje vztah polohy bodu na zeměkouli (na glóbu) k poloze odpovídajícího bodu na mapě

podle druhu zobrazovací plochy:
a) kuželové zobrazení – zobrazují glóbus na plášť kužele, jenž se rozvine do roviny; zobrazí poledníky jako svazek paprsků vycházejících z obrazu vrcholu kužele
- podlouhlá území, nejpřesnější v normální poloze hlavně kolem 50° zeměpisné šířky (kde je i ČR)
b) azimutální zobrazení – zobrazovací plochou je rovina, kulová plocha glóbu se převádí do roviny mapy
- kruhová území jako jsou póly a ostrovy – rovnoběžky mají tvar soustředných kružnic se středem v pólu; využívá se zejména pro mapování polárních oblastí
c) válcové zobrazení – zobrazovací plochou je plášť válce; kulová plocha glóbu se převádí do pláště válce, který se rozvine do roviny mapy
- znázorňuje poledníky i rovnoběžky jako rovnoběžné přímky na sebe kolmé; hodí se pro zobrazení území protáhlých kolem rovníku nebo kolem poledníku (Rusko); mapy časových pásem
d) obecné zobrazení – obrazy poledníků a rovnoběžek se získávají matematickým odvozením – aby se eliminovaly chyby, dělá se matematická kombinace všech tří základních zobrazení
- zobrazení se využívá pro tvorbu map celého světa.

podle vlastností kartografických zkreslení:
- úhlojevné (stejnoúhlé) zobrazení zachovávají úhly, ale plochy a délky jsou zkresleny
- plochojevné (stejnoploché) zobrazení zachovávají plochy a zkreslují úhly a délky
- délkojevné zobrazení zachovává nezkreslené délky, na však na celé mapě, ale jen podél poledníku nebo rovnoběžek, úhly a plochy se zkreslují
- vyrovnávací zobrazení: plochy i úhly jsou zkresleny jen do určité míry

podle polohy konstrukční osy:
- normální - konstrukční osa roviny, válce nebo kužele se shoduje s osou glóbu
- příčné (transverzální) - konstrukční osa leží v rovině rovníku
- obecné - konstrukční osa prochází středem glóbu v libovolném směru, který je jiný než u předchozích poloh

Vznik mapy
K hlavním úkolům kartografie náleží reprodukce, užití a také tvorba map. Podle vzniku rozdělujeme mapy:
- původní (originální) mapy – taková díla, která vznikla přímým terénním měřením nebo na základě vyhodnocení leteckých snímků
- odvozené mapy – bývají zpracované z původních map
- v současnosti se tvorba map oběma způsoby neobejde bez využití výpočetní techniky a speciálních informačních technologií"

Klíčová slova jsou zvýrazněna tučně.