1.	Základní charakteristika biosféry

1.1.

Biosféra

1.2.

Biocenóza

1.3.

Biotop

1.4.	Ekosystémy

1.5.

Ekologie

1.6.	Mořský geobiocyklus

1.7.	Sladkovodní geobiocyklus

2.	Planetární členění biosféry

2.1.	Rovníkový pás

2.1.1.

Tropické deštné lesy

2.2.	Subekvatoriální pás

2.2.1.

Světlé tropické lesy

2.3.	Subtropický pás

2.3.1.

Savany

2.3.2.

Pouště

2.3.3.

Subtropické krajiny

2.4.	Mírné pásy

2.4.1.

Stepi

2.4.2.

Lesní krajiny mírného pásu

2.5.	Subarktický a subantarktický pás

2.5.1.

Tundry

2.6.	Arktický a antarktický pás

2.6.1.

Polární pustiny

3.	Zoogeografické oblasti

3.1.	Palearktická oblast

3.2.	Nearktická (neoarktická) oblast

3.3.	Neotropická oblast

3.4.	Australská oblast

3.5.	Afrotropická (etiopská) oblast

3.6.	Orientální (indomalajská) oblast

4.	Ohrožení přírody

5.	Ochrana přírody

5.1	Summit Země

5.2	Chráněná území

6.	Ničení tropických deštných lesů

"5) Subarktický a subantarktický pás – dlouhá a chladná zima, teplé léto
h) Tundry najdeme v subpolárních oblastech, kde průměrná teplota žádného měsíce nepřekročí 10°C. Průměr ročních srážek obvykle nepřesahuje 200 mm. Přechodným typem mezi tajgou a tundrou je na severní polokouli lesotundra. V pásu tunder rozlišujeme tundru keřovou (zakrslé břízy a vrby), tundru mechovou a tundru lišejníkovou. Zvířenu tunder tvoří sovice sněžná, bělokur sněžný, polární liška, sob a velké množství hmyzu.

6) Arktický a antarktický pás – málo vegetace, permafrost, mechy, lišejníky
i) Polární pustiny jsou charakteristické nízkou teplotou. Velké plochy jsou trvale pokryty sněhovou pokrývkou a části jsou zaledněny. Biota je soustředěna v mořích a na mořském pobřeží. V mořích se vyskytuje velké množství planktonu, který slouží jako potrava pro ryby, kytovce, mořské ptáky a ploutvonožce. Charakteristickými živočichy jsou mroži, tuleni a v polárních oblastech jižní polokoule také tučňáci. Flóru Arktidy a Antarktidy (sušší, chladnější) tvoří mechy, řasy a lišejníky.

Zoogeografické oblasti
a) palearktická oblast (stará Arktida) – zahrnuje Evropu, severní Asii, severní Afriku; má mnoho společného s oblastí nearktickou a žije v ní nejméně endemických druhů ze všech oblastí; vysoká zvěř, hlodavci
b) nearktická (neoarktická) oblast – celá severní Amerika a Grónsko; předpona „ne“ označuje Nový svět a nearktický znamená jeho severní část; unikátní druhy jsou vidloroh americký, sekvoje obrovská; silně podobná palearktické; medvědi (Grizzli), vysoká zvěř, mnoho hlodavců, krtek, los, sob, vrána, lední medvěd, bobr, vlci, lišky…
c) neotropická oblast – střední a jižní Amerika; s jižní částí Nového světa jsou spojeni například lenochodi, tapír, puma, jaguár, mravenečník; opice mají chápavé ocasy…
d) australská oblast – jedinými původními savci jsou v Austrálii vačnatci, kteří jsou jinak malým počtem druhů zastoupeni pouze na americkém kontinentě; divoce zde rostou eukalypty; klokan, vačnatci, ptakopysk, pštros, emu, ptáci, koala…
e) afrotropická (etiopská) oblast – Sahara až jih Afriky; žirafy, gorily, šimpanzi a zebry, lvi a sloni, nosorožci, hroši, krokodýli…
f) orientální (indomalajská) oblast – Asie, Indie, ostrovy, na severu tvoří její hranici Himaláj; sloni, krokodýli, tygři, ptáci, hadi…

Ohrožení přírody
- Prvotní destrukce přírody ze strany člověka s prvotním zemědělstvím započala asi před 10 tis. lety – zemědělství
1. Moře: znečištění těžbou a dopravou, lovem ryb ve velkém a zpracováním, nečistoty přinášené řekami (kal, saponáty, pesticidy, hnojiva, těžké kovy atp.), mangrovové porosty – ničeny přehrazováním řek a odlesňovány, korálové útesy – narušovány těžbou nerostů pod mořem
2. Sladké vody: vypouštění odpadů, spláchnuté nečistoty (hnojiva – přemnožení řas a sinic, eutrofizace řek – zabraňují řádnému okysličení), nadměrné přehrazování, druhotně – kyselé deště
3. Urbanizace – úbytek volného prostoru, roztříštění širších teritorií
4. Znečištění – přímo fyzicky (ropa atp.) nebo postupné pronikání (těžké kovy atp.), největší polutanty: syntetické organické sloučeniny
5. Kyselé deště – znečištění vzduchu spalováním – CO2 – skleníkový efekt, SO2 – defoliační účinky, NO2 – omezení mykorhizy – srážení – kyselý déšť – přímo ohrožuje vody a rostliny, nepřímo půdu
6. Nadměrný lov – vyhubení některých druhů, v současnosti zejména aktuální diskuze ohledně rybo a velrybolovu
7. Introdukované druhy – buď loví původní druhy, nebo jsou odolnější a žravější
8. Změna klimatu – globální oteplování předstihuje adaptaci a evoluci, změna vegetačních zón, pozic vodní hladiny"

Klíčová slova jsou zvýrazněna tučně.