1.

Doprava

1.1.	Typy dopravy

1.2.	Rozmístění dopravy

1.3.	Složky dopravy

2.	Pevninská doprava

2.1.	Železniční doprava

2.1.1

Typy

2.2.	Silniční automobilová doprava

2.3.	Potrubní doprava (ropovody, plynovody)

3.	Vodní doprava

3.1.	Vnitrozemská vodní doprava

3.2.	Námořní doprava

4.	Letecká doprava

"Typy železniční dopravy:
- evropský typ (vysoká frekvence vlaků, menší náklady, hustá železniční síť)
- severoamerický typ (řídká síť, moderní vybavení, nízká frekvence vlaků, velké náklady)
- ruský typ (intenzivní využívání, přesun obrovského množství hromadných nákladů, malá hustota železniční sítě)
- koloniální typ (rozvojové země, řídká nevýkonná síť, malá frekvence vlaků)
Magistralizace železniční sítě – soustředění výkonů této dopravy do hlavních (ústředních) tahů a jejich modernizace (magistrál).
Vysokorychlostní vlakové soupravy – spojují nejvýznamnější hospodářská centra; TGV ve Francii, Šinkanzen v Japonsku, ICE (InterCity Expres) v Německu). Tyto vlaky musí mít kvůli svým rychlostem samostatné (zabezpečené) koleje.
Kontejnerizace – přeprava nákladů v typizovaných kontejnerech, nutná je výstavba překladišť, následuje rychlé překládání mezi různými dopravními prostředky.
Kombinovaná přeprava – převoz nákladních automobilů na vagónech nákladních vlaků při průjezdu náročným terénem.
Ro-La = propojení železnice a silniční dopravy (např. Rakousko, Švýcarsko → kvůli Alpám).

Silniční automobilová doprava
Pro ni je typičtější přeprava menších nákladů a relativně dražších produktů. Zajišťuje především dopravu osob a nákladů na kratší vzdálenosti. Má tu výhodu, že náklady lze dovážet z místa výroby přímo na místo konečného dovozu. Následkem výstavby dálnic a různých technických vylepšení vozidel je považována za nejrychleji se rozvíjející dopravu. Má rozhodující podíl na objemu světové dopravy, ale jen 6 % podíl na přepravních výkonech (z 0,1 % tak účinná jako doprava železniční). Kvalita silniční sítě je v různých částech světa různá. V rozvojových zemích převládají cesty s nezpevněným povrchem, víceproudé dálnice jsou především v zemích vyspělých. Nevýhodami silniční dopravy však jsou časté zácpy, hluk, vibrace způsobené nákladními auty, velká nehodovost (ročně zemře na silnicích 0,5 milionu lidí), nadměrná spotřeba omezených palivových zdrojů a jejich stále rostoucí cena. Nejhustší síť silnic je v západní Evropě a v Evropě vůbec, dále na SV USA, v Severní Americe, Indii, V Číně, Japonsku a JV Austrálii. Tunely skrz hory – především Alpy (nejbezpečnější Gotthard, San Bernardino ve Švýcarsku).

Potrubní doprava (ropovody, plynovody)
Vodovody (u nás Želivka), ropovody, plynovody, kanalizace, přeprava informací (tisk, internet). Význam této dopravy roste díky jejím nízkým přepravním nákladům a malému vlivu na životní prostředí. Přepravuje ropu, zemní plyn a tekuté produkty po souši a po mořském dně na velké vzdálenosti. Plynovod je levnější způsob dopravy než doprava zemního plynu železnicí, v Evropě např.: Europipe I, Europipe II., JAGAL; nejdelší plynovody jsou v Kanadě a USA. Nejznámější ropovod vede z německého města Inglostadt. Čechy byly dříve závislé na ropovodu Družba z Ruska, dnes je dalším dodavatelem právě ropovod Ingolstadt z Německa.

2) Vodní doprava
Vodní doprava je relativně pomalá, zato je bezkonkurenčně nejlevnější – prosazuje se především v dopravě velkých objemů na velké vzdálenosti (suroviny, ropa, zemědělské plodiny, průmyslové výrobky apod.). Přístavy jsou dopravní uzly, kde se koncentruje zpracování dovezených surovin (rafinérie, petrochemický průmysl) a uskutečňuje se překládka). Největšími světovými přístavy jsou Šanghaj, Singapur, Rotterdam, Hong Kong, Nagoja, Antverpy…"

Klíčové pojmy jsou zvýrazněny tučně.