1.	Základní údaje

2.

Austrálie

2.1.

Povrch

2.2.

Klima

2.3.

Vodstvo

2.4.	Fauna a flóra

2.5.	Státoprávní uspořádání

2.6.	Obyvatelstvo

2.7.	Hospodářství

3.

Oceánie

3.1.

Povrch

3.2.	Státoprávní uspořádání

"Austrálie
Austrálie je pojmenována podle latinského označení terra australis (jižní země). Leží na jižní polokouli obklopena Indickým a Tichým oceánem. Pro značnou odlehlost od ostatních kontinentů byla objevena až v r. 1606 holandskými mořeplavci.
Pobřeží Austrálie je málo členité. Severovýchodní pobřeží lemuje největší korálový útes světa – Velké útesová bariéra (Velký korálový útes), dlouhá 2000 km.
Povrch Austrálie je převážně plochý s průměrnou nadmořskou výškou pod 300 m. Povrch vytvářejí tři základní oblasti: Západoaustralská tabule; Středoaustralská pánev; Východoaustralské pohoří.
Západaustralská tabule, rozprostírající se v západní části kontinentu, je plošně nejrozšířenější. Je charakteristická zarovnaným reliéfem. Geologický podklad tvoří prahorní a starohorní horniny (australský štít), které jsou překryty usazeninami. Ve střední části tabule jsou tři rozsáhlé pouště – Velká písečná poušť, Gibsonova poušť a Velká Viktoriina poušť. Maximálních nadmořských výšek (přes 1 500 m) dosahuje MacDonnellovo a Musgraveovo pohoří.
Středoaustralská pánev se táhne ze severní části Austrálie (od Carpentarského zálivu) až k jižnímu pobřeží (Velký australský záliv). Jedná se o oblast s převahou rovin do 100 m, tvořenou zejména sedimenty.
Východoaustralské pohoří se označuje názvem Velké předělové pohoří. Lemuje celé východní pobřeží a pokračuje na ostrov Tasmánie. Nejvyšších nadmořských výšek dosahují Australské Alpy s nejvyšší horou Austrálie – Mt. Kosciusko (2 228 m).
Podnebí Austrálie lze pro malou členitost georeliéfu označit jako jednotvárné. Sever a severovýchod země má tropické klima, zbývající část území subtropické podnebí. Teploty jsou rozloženy rovnoměrně, nejteplejší oblasti leží na SZ pobřeží. Naproti tomu rozložení srážek je nerovnoměrné. Dostatečné množství srážek má severní část pevniny ovlivňovaná letním monzunem, Východoaustralské pohoří a JV Austrálie v důsledku jihovýchodního pasátu. Většina kontinentu vykazuje velmi nízké srážkové úhrny do 250 mm/rok.
Pro nedostatek srážek existují v Austrálii jen menší vodní toky. Více než polovinu pevniny tvoří bezodtoké oblasti, které nemají spojení s oceánem. Největším říčním systémem je řeka Murray (délka 2 520 km) společně s jejím největším přítokem Darling (3490 km). Množství vody v řekách je závislé pouze na atmosférických srážkách a pro jejich nedostatek většina toků vysychá. Australské řeky s občasným tokem se nazývají Creeky.
Největším jezerem Austrálie je slané bezodtoké Eyreovo jezero (8 800 km2) v oblasti Středoaustralské pánve, jehož hladina leží -16 m. Nedostatek vody v Austrálii se částečně řeší čerpáním vody z artézských pánví, které zabírají asi třetinu rozlohy kontinentu.
Fauna a flóra Austrálie je unikátní. Díky dlouhodobé izolaci kontinentu zde převládají endemické druhy. Rozšíření vegetace je ovlivněno nerovnoměrným rozložením srážek. Vlhké a teplé severní pobřeží zaplňují tropické deštné lesy. Jinde ve vlhčích oblastech rostou blahovičníkové lesy, které tvoří 95 % všech australských lesů. Směrem do vnitrozemí lesy přecházejí do travnatých stepí a savan, v nejsušších vnitrozemských oblastech dominují rozsáhlé polopouště a pouště.
Australská zvířena je typická nedostatkem vyšších savců. Jedinou šelmou je pes dingo. Tradičními představiteli australské fauny jsou vačnatci – klokani a medvídek koala. K zajímavým druhům rovněž patří ptakopysk, ježura, emu hnědý, krokodýl aj. Množství živočišných druhů přivezli do Austrálie evropští přistěhovalci během 19. a 20. století. Největší pohromou se stali divocí králíci, kteří zde nemají přirozeného nepřítele a došlo tak k jejich přemnožení. Jedinečnou australskou přírodu chrání přes 120 národních parků a přírodních rezervací."

Klíčová slova jsou tučně.