1.	Charakteristika

2.	Kroniky a legendy – doba před Národním obrozením

2.1.	Kosmova kronika česká

2.2.	Dalimilova kronika

2.3.	Hájkova kronika

2.4.

Legendy

2.4.1.

Legenda o sv. Kateřině

2.4.2.

Legenda o sv. Prokopu

3.	Národní obrození

3.1.

Rukopisy

3.1.1.

Rukopis hradecký a zelenohorský

3.2.	František Martin Pelcl

3.2.1.

Nová kronika česká

3.3.	František Palacký – Dějiny národa českého v Čechách a na Moravě

3.4.	Václav Thám

3.5.	Josef Kajetán Tyl

3.6.	Karel Hynek Mácha

4.	Kritický realismus

4.1.	Alois Jirásek

4.1.1.

Staré pověsti české

4.1.2.

Filosofská historie

4.1.3.

Husitský král

4.1.4.

Z Čech až na konec světa

4.2.	Zikmund Winter

4.2.1.

Mistr Kampanus

5.	První polovina 20. Stol.

5.1.	Jaroslav Durych

5.1.1.

Bloudění

5.2.	Vladislav Vančura

5.2.1.

Markéta Lazarová

5.2.2.

Obrazy z dějin národa českého

6.	Historická beletrie po roce 1945

6.1.	Vladimír Neff

6.1.1.

Sňatky z rozumu

6.1.2.

Petr Kukaň z Kukaně

5.2.	Vladimír Körner

5.2.1.

Údolí včel

5.3.	Jiří Šotola

5.3.1.

Tovaryšstvo Ježíšovo

5.4.	Václav Kaplický

5.4.1.

Kladivo na čarodějnice

"PRVNÍ POLOVINA 20. STOLETÍ
■ Jaroslav Durych (1886-1962)
- přísný katolík, pevný řád nachází v náboženských jistotách
- za nejlepší část českých dějin považuje dobu pobělohorskou → tj. katolické baroko
Bloudění
o historický román s podtitulem “Větší Valdštejnská trilogie“
o užívá velké množství metafor, což vytváří tajemno, hl. metafora: bloudění - nejen vojáků po bitevním poli, ale i postavy a duchové bloudí
o páže Albrechta z Valdštejna Jiří, protestant ztělesňující český národ, se zamiluje do Andělky, která je Španělka a ztělesňuje katolickou církev, Jiří † po boku svého pána, Andělka čeká dítě, symbol naděje nového pokolení → volným pokračováním je sbírka 3 povídek Rekviem (Menší Valdštejnská trilogie)

■ Vladislav Vančura (1891-1942)
- členem a prvním předsedou Devětsilu (1920), přívrženec poetismu
- za okupace členem odbojová organizace → v květnu 1942 zatčen a popraven
- typické znaky: archaická slova a knižní výrazy spojuje s lidovou mluvou, větná stavba je zastaralá, užívá složitá souvětí, zdůrazňuje jimi důležitost daného okamžiku (monumentální ráz)
- důležitá role vypravěče - řečnické otázky, vypravěč se obrací ke čtenáři i ke svým postavám, vede dialog sám se sebou
Markéta Lazarová
o důraz kladen na jazyk a atmosféru a teprve až pak na děj
o příběh se odehrává ve středověku v okolí Mladé Boleslavi,
o Loupeživý šlechtic Kozlík (8 synů a 9 dcer) obývá hrad Roháček, se pokusí spojit proti královské armádě s rodem Lazarů, při vyjednávání o spojenectví je zraněn Kozlíkův syn Mikoláš, který za to unáší jeho dceru Markétu. Záhy se však oba do sebe zamilují. Mezitím se Kozlíkova dcera Alexandra zamiluje do zajatého syna hraběte Kristiána, který se pak vrací k otci. Svého rozhodnutí ale lituje, až z toho zešílí, při náhodném setkání ho A. ve vzteku zabije. M. se vrací domů a prosí otce o odpuštění, ten jí posílá do kláštera. Mikoláš se pokouší osvobodit Kozlíka, ale jsou zajati a popraveni. Alexandře i Markétě se narodí synové, které Markéta po A. sebevraždě vychovává
Obrazy z dějin národa českého
o dílo vystavěné na historických podkladech, z původně zamýšlených 6 dílů napsal pouze dva (zatčen gestapem uprostřed práce a dílo tak zůstalo nedokončeno v půlce věty)
o nejedná se o souvislé vyprávění, ale o stylizované příběhy významných osobností (Kosmas, Přemysl Otakar II.,…začíná u praotce Čecha a končí ve 13. století)
o přesvědčení o nezdolnosti a vnitřní síle českého národa, jeho vzdělanosti a jazyku → dodat Čechům sílu, sebevědomí v době nástupu fašismu

HISTORICKÁ BELETRIE PO ROCE 1945
• v 50. letech na okraji zájmu, hlavním tématem byla druhá světová válka a budování socialistického nadstátu
• komunisti idealizují dobu husitů"

Práce je psaná v odrážkách. Jména autorů a děl jsou barevně zvýrazněna.