1.	Společenská atmosféra konce 19. Století

1.1.	Z uměleckého hlediska

1.2.	Symbolismus

1.3.	Impresionismus

1.4.	Expresionismus

1.5.

Dekadence

2.

Francie

2.1.	Charles Baudelaire

2.1.1.

Květy zla

2.2.	Paul Veraine

2.2.1.

Romance beze slov, Moudrost

2.3.	Jean Arthur Rimbaud

2.3.1.

Iluminace

2.3.1.1

Opilý koráb

3.	Velká Británie

3.1.	Oscar Wilde

3.1.1.

Obraz Doriana Graye

4.

USA

4.1.	Edgar Allan Poe

4.2.	Walt Whitman

5.

Německo

5.1.	Rainer Maria Rilke

6.	Společenská atmosféra počátku 20. Století

6.1.	Futurismus

6.1.1.

Filippo Tommaso Marinetti

6.1.2.

Vladimir Majakovskij

6.1.2.

Velemir Chlebnikov

6.2.

Kubismus

6.2.1.

Guillaume Apollinaire

6.2.1.1.

Kaligramy

6.3.

Dadaismus

6.3.1.

Tristan Tzara

6.3.1.1.

Manifest o lásce slabé a lásce hořké

6.4.	Surrealismus

6.4.1.

André Breton

6.4.2.

Guillaume Apollinaire

6.4.2.1.

Alkoholy

6.4.2.2.

Prsy Tiréziovy

"Dadaismus
• kritika tehdejšího společenského řádu a hodnot
• hnutí dada vzniklo za I. světové války jako protest proti tělesnému a duševnímu mrzačení lidí
• manifesty dadaismu vydal Rumun Tristan Tzara r. 1918 a 1920 – hnutí založili mladí umělci, kteří za války získali azyl v Curychu (Tzara) – kořeny ve Švýcarsku
• největší rozmach zaznamenalo hnutí kolem r. 1920
• náhoda a montáž, jejíž výsledkem byla neobvyklá spojení
• metoda dadaismu vyložena v Manifestu o lásce slabé a lásce hořké (1920) – Autor si vybral novinový článek, který vystřihl a rozstříhal na jednotlivá slova, která vhodil do sáčku. Postupně slova losoval a skládal za sebe. Báseň opsal a byla hotová.
• Morgenstern –

Surrealismus
• velmi blízký směr hnutí dada
• pracuje s volným textem, s výkladem snu
• zakladatelem André Breton (básník a prozaik) – hnutí dada považoval pouze za impulz pro surrealismus, který měl na rozdíl od dadaismu pevný systém
• na rozdíl od dadaismu měl surrealismus smysl – zasahoval dobové otázky (společenské, psychologické, umělecké)
• Manifest surrealismu (Breton, 1924)

■ Guillaume Apollinaire (1880 – 1918)
o sb. Alkoholy
o - úvodní báseň: Pásmo (1912) – vyjádření rytmu moderní doby - postavené na volné asociaci (Snaží se zachytit volný, spontánní proud představ, pocitů a úvah; jedna myšlenka doplňuje druhou)
- přeloženo Karlem Čapkem zasáhlo např. Nezvala – Edison, část věnovaná Praze (židovské město)
o Prsy Tiréziovy – divadelní hra; Apollinairovo drama bylo předchůdcem absurdního dramatu

• cílem surrealistů je najít styčnou plochu mezi vnitřním a vnějším životem
• surrealisté praktikovali „psychický automatismus“ (na rozdíl od dadaistického „mechanického automatismu) - umělec ponořený sám do sebe zaznamenává okamžité stavy a procesy svého nitra (časté i sdělování snů)
• surrealisté byli ovlivněni Freudem
• surrealisté se v zájmu sdělení nejniternějších myšlenek ponořovali do hypnóz, nechali si navodit delirium atd.
• surrealistické výtvarné umění – S. Dalí; koláže"

Práce je psaná v odrážkách. Jména autorů a děl jsou barevně zvýrazněna.