1.	Vliv Ruské školy

1.1.	Anton Pavlovič Čechov

2.	Divadlo mezi roky 1918 – 1945

2.1.	Klasické divadlo

2.1.1.

Fráňa Šrámek

2.1.2.

Vladislav Vančura

2.1.2.1.

Josefína

2.1.2.2.

Jezero Ukereve

2.1.3.

Vítězslav Nezval

2.1.3.1.

Manon Lescaut

2.1.4.

Karel Čapek

2.1.4.1.

Továrna na absolutno

2.1.4.2.

Krakatit

2.1.4.3.

Hordubal, Povětroň, Obyčejný život

2.2.	Avantgardní divadlo

2.2.1

Osvobozené divadlo

2.2.2.

D34

3.	Divadlo v komunistických dobách

3.1.

50. léta

3.1.1.

Jan Drda

3.1.1.1.

Dalskabáty – hříšná ves aneb Zapomenutý čert

3.1.2.

Pavel Kohout

3.1.2.1.

Dobrá píseň

3.1.2.2.

August August August

3.1.3.

Semafor

3.2.	60. a 70. léta

3.2.1.

Divadla tzv. „malých“ forem

3.2.2.

Divadlo Na Zábradlí

3.2.3.

Žižkovské divadlo Járy Cimrmana

3.2.4.

Václav Havel

3.2.4.1.

Zahradní slavnost

3.2.4.2.

Vyrozumění

3.2.4.3.

Žebrácká opera

3.2.4.4.

Audience

3.2.4.5.

Odcházení

4.	Divadlo po roce 1990

"Klasické divadlo
■ Fráňa Šrámek (1877 - 192)
- lyrické drama
- konflikt her postavený na kontrastech (mládí × stáří, příroda × město) velký význam má v jeho hrách příroda
- jazyk: emocionální, metaforický, velkou roli má podtext nostalgická atmosféra
- před koncem 1. světové války – Červen; Léto Zvony - vliv války na společnost
Plačící satyr - generační motiv
Měsíc nad řekou

■ Vladislav Vančura (1891 - 1942)
- lyrické drama
- minimální děj, důraz na složku jazykovou
- později jazyk svých her zjednodušoval a spíše dával důraz na děj politická dramata
Josefína - paraf ráze na Pygmalion (G.B. Shaw), obyčejnou holku oslovi učitel z konzervatoře, dostává se do společnosti umělců - milostná zápletka, komické situace, prosadí se
Jezero Ukereve - Afrika, vzpoura - vyjádřil zde myšlenku odporu proti kolonizaci

■ Vítězslav Nezval (1900 - 1958)
Milenci z kiosku (1932)
Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou (1956) - varuje před zneužitím atomových zbraní
Manon Lescaut (1940)- veršovaná hra o tragické lásce rytíře De Grieux ke krasavici Manon, ta je nakonec deportována do Ameriky, ale cestou rytíři umírá v náručí
o Původní Manon Lescaut napsal francouzský spisovatel Prévost. Kniha je psána jako divadelní hra o 7 obrazech. Prostor je reálný, ale omezený, protože je vyjeven vždy jen jeden určitý obraz, ve kterém se odehrávají různé scény.

■ Karel Čapek (1890 – 1938)
- působil jako novinář - nejdřív Národní listy, poté Lidové noviny dramaturg v Divadle na Vinohradech
- 1925 založil československou odbočku organizace Penklub, byl jeho předsedou do 1.1933 měl velmi široké zájmy - např. zahrada, cestování, sbíral nahrávky etické hudby, koberce
- s bratrem Josefem Čapkem postavil vílu na Vinohradech, kde se poté scházela skupina Pátečníci s T.G.Masarykem
- demokrat - těžce nesl politickou situaci po mnichovské konferenci - byla proti němu vedena nenávistná kampaň
- smýšlí levicově, ale silně antikomunisticky Proč nejsem komunistou? – „Protože mé srdce je na straně chudých.“
- několikrát marně navržen na Nobelovu cenu
- často se zabýval znepokojením lidstva nad rozvojem a zneužívám techniky - varování před přílišným optimismem spojeným s využitím vědeckých objevů a technických vynálezů
- zájem o pokleslé žánry
- zájem o malého obyčejného člověka
- Civilismus - tendence v poezii konce 19. a začátku 20. století, soustřeďuje se na zobrazení technických vymožeností, moderního života a civilizace. Oslavuje všední věci a lidskou práci
- pragmatismus označuje věcnost, nezaujatost, zaměřenost k efektivnosti a užitečnosti řešení problému nebo rovněž sklon k praktickému a spíš krátkodobému řešení problémů (bratři Čapkové, Langer, Peroutka).
- relativismus"

Práce je psaná v odrážkách. Klíčové pojmy jsou barevně zvýrazněny.