1.	Půdní složky

1.1

Neživá

1.2

Živá

2.	Vlastnosti půdy

3.	Půdní druhy

3.1

Úrodnost

3.1.1

Faktory ovlivňující úrodnost

4.	Půdní typy

5.	Rozložení půd

5.1	Horizontální

5.2	Vertikální

6.	Vliv člověka na pedosféru

"Vlastnosti půdy:
A. Zrnitost
a) částice menší než 2mm - jemnozem - jílovité částice, prach, písek
b) částice větší než 2mm - skelet - krupnatý písek, štěrk, kamení

Půdní druhy:
podle velikosti převažujících částeček v půdě rozlišujeme:
1.kamenitá – 2 a více mm,
2.písčitá – lehká, částečky 0,1-2 mm, neúrodná, rychle vysychající, úplně propouští vodu
3.hlinitá – středně těžká, 0,1-0,01 mm, dostatečné množství vody i vzduchu, nejúrodnější (v nížinách)
4.jílovitá – částečky do 0,01 mm, velmi těžká, neúrodná, propouští vodu, na horách

B.Bonita (= úrodnost)
Úrodnost - schopnost půdy poskytovat rostlinám dostatek živin, vody a vzduchu
a) přirozená = vyvinula se v přírodních podmínkách bez zásahu člověka, dodnes má význam v lesních oblastech
b) kulturní = je vytvořená kultivací (obděláváním, hnojením, odvodňováním, zavlažováním…) přírodních půd

Faktory ovlivňující úrodnost – podnebí ( srážky, teplota)
reliéf ( nadmořská výška, tvar povrchu )
podzemní voda, humus, člověk

Půdní typy – závisí na rozložení horizontu
Půdní horizonty: A vrchní humusový horizont – ornice
B obohacený horizont o minerály, méně úrodný
C matečná hornina (bez humusu)
-těmto půdním horizontům se říká půdní profil (výřez půdy)

Rozložení půd
1. horizontální – řídí se zákonitostmi geografické zonálnosti (pásmovitosti),
podle jednotlivých podnebných pásem, podle zeměpisné šířky
1) červenožluté půdy tropických deštných lesů – rovník, velmi úrodné, ale deštěm úrodnost ztrácí
2) červené půdy savan – mezi 10° severní a 10° jižní šířky a obratníky, v období sucha je na povrchu železitá půda, zasolené, nejsou příliš úrodné
3) pouštní půdy – žlutozemě, subtropy, neúrodné
4) černozemě – stepích – obilnice světa (pampy – J.A., prérie – S.A. ), mírný pás, nížiny, nejúrodnější půdy světa (severní Amerika, Kazachstán)
5) hnědozemě – v mírných podnebných pásech , smíšené lesy, úrodné
6) illimerizované půdy – ilimerizace = mechanický přesun jílovitých částic z horní vrstvy půdy do spodní vodou se jílovité částice zatlačí do jiného profilu, ve stejných podmínkách jako hnědozemě, ale ve vlhčím prostředí
7) hnědé půdy – v mírném podnebí, v lesích
8) podzoly – (severní Rusko, Skandinávie, Kanada) euroasijské a severoamerické tajgy, málo úrodné, u nás na horách orná půda
9) tundrové – severní oblasti (Skandinávie) permafrost=trvale zmrzlá půda"

Práce je částečně psaná v odrážkách.