1.

Tváření

2.	Dělení tváření

2.1.

Objemové

2.1.1.

Válcování

2.1.2.

Kování

2.2.

Plošné

2.2.1.

Tažení

2.2.2.

Ohýbání

"TVÁŘENÍ KOVŮ

Tváření:
Tváření je proces, při kterém dochází k požadované změně tvaru výrobku nebo polotovaru. Podstatou tváření je změna tvaru působením vnějších sil, aniž by se porušila celistvost materiálu.
K tváření se nejlépe hodí materiál s nízkou mezí pružnosti a vysokou pevností.

- Tváření za studena: zvyšuje se průtažnost, pevnost v tahu a tvrdost, ALE zmenšuje se houževnatost, zpracování není zcela rovnoměrné, proto může vzniknout nebezpečné vnitřní napětí
- Tváření za tepla: zlepšuje se tvárnost, struktura je jemnější a rovnoměrnější, ALE zmenšuje se pevnost a houževnatost; teplota tváření oceli je 250 - 300°C
- Tváření za poloohřevu: kompromis mezi tvářením za studena a za tepla

Tváření se dělí:
- Tváření objemové: deformace nastává ve směru všech tří os souřadného systému, patří sem válcování, kování, protlačování, tažení drátů.
- Tváření plošné: deformace ve dvou směrech, patří sem tažení, ohýbání, stříhání.

Tváření objemové:
- Válcování: ve válcovně se ingoty nejprve ožíhají (1200°C v hlubinné peci) a poté se válcují na předválcových stolicích →předvalky (=tyče, trubky, desky), předvalky se dále postupně válcují na válcovacích stolicích při válcovací teplotě na žádaný tvar = vývalek
Válcování za tepla: 950 - 1100°C, mat. se tváří mezi 2-12 válci, nepřetržitě se stlačuje, prodlužuje a tvaruje do žádaného tvaru; struktura se zhustí a zjemní
Válcování za studena: provádí se v návaznosti na válcování za tepla, větší pevnost ale menší houževnatost
- Kování
Volné kování: zahřátý obrobek ve výhni se ková ručně na kovadlině
Zápustkové kování:
- Tažení: kované nebo válcované tyče, dráty, trubky se ve studeném stavu různě protahují různými průtahy"