1.	Typy vody tvořící hydrosféru

2.	Stálý oběh vody

2.1.	Bezodtokové oblasti

3.	Oceány a moře

3.1.	Dělení světového oceánu

3.2.

Oceány

3.3.

Moře

3.4.

Zálivy

3.5.

Průlivy

4.	Vlastnosti mořské vody

4.1.

Salinita

4.2.

Hustota

4.3.

Barva

4.4.

Teplota

5.	Pohyby mořské vody

5.1.

Příčiny

5.2.	Mořské dmutí

5.3.

Vlnění

5.4.	Mořské proudy

6.	Využití světového oceánu

6.1.

Doprava

6.2.	Biologické zdroje

6.3.	Minerální bohatství

6.4.	Nerostné suroviny

6.5.

Energie

"Stálý oběh vody:
- sluneční energie a zemská přitažlivost, vlivem tepla se vypařuje, vzdušné proudy unášejí vodní páry, při poklesu dochází ke kondenzaci vodních par, které ve formě atmosférických srážek (sníh, déšť) padají na zem. Převážné množství vody vypařené nad oceány se opět ve formě srážek vrací na jejich hladinu. 8,3 % srážek dopadá na pevninu, kde se z nich stává povrchová a podpovrchová voda a vrací se zpět do oceánu.
- Velký oběh – výměna vody mezi oceánem a pevninou
- Malý oběh – jen nad oceány, jen nad pevninami

Bezodtokové oblasti – zhruba 32 milionů km2 (21,5 % z celkové plochy souše)
- příčiny: klimatické podmínky - výpar a vsak převyšují atmosférické srážky (řeky ve střední Asii - Tarim a Hilmand, Okavango)

Oceány a moře
- dohromady = „světový oceán“ (361,3 mil. km2 = 71% zemského povrchu) X souš (149 mil. km2 = 29%)
- Dělení světového oceánu:
o Tichý (35 % zemského povrchu, Mariánský příkop 11 034 metrů hluboký)
o Atlantský (18 % zemského povrchu, Středoatlantský hřbet – pohoří)
o Indický (14,9 % zemského povrchu, tsunami 2004)
o Severní ledový (2,9 % zemského povrchu, zamrzlý, Arktida)

1. Oceány – rozprostírají se mezi kontinenty, pánve dosahující hloubky 4000-6000 m, uzavřený systém proudění vody, vodní masy s typickým rozvrstvením podle teploty a salinity, vlastní systém mořských sedimentů
2. Moře – části oceánů vnikající do pevniny nebo oddělené od oceánů řetězem ostrovů;
- okrajová moře - oddělena od oceánů ostrovy a poloostrovy, Beringovo moře, Severní moře
- vnitřní moře - téměř úplně obklopena pevninou, spojena s oceánem jen průlivy; Středozemní, Černé, Rudé moře apod.
3. Zálivy - menší části oceánů nebo moří vnikající do pevniny, Biskajský, Botnický; některá okrajová moře se z historických důvodů nazývají zálivy, Guinejský, Bengálský, Mexický
4. Průlivy – zúžené části moří (oceánů) mezi pevninou nebo mezi souší a ostrovy, úzké – Bospor, Dardanely – široké – Davisův, Mosambický

Vlastnosti mořské vody
Mořská voda = roztok, ve kterém jsou rozpuštěny minerální a organické látky a plyny.
Salinita:
- celkové množství rozpuštěných minerálních látek v 1 kg mořské vody, udává se v promile (v gramech na 1 kg mořské vody); průměrná salinita 35 promile, podílí se hlavně chloridy a sírany; hořkoslaná chuť.
- Salinita různých částí světového oceánu je různá. Je ovlivňována výparem, srážkami, přítokem řek, zamrzáním, rozmrzáním, pohyby mořské vody.
1. U rovníku se salinita snižuje (deště)
2. U obratníků je salinita vysoká (vysoká teplota => velký výpar, malý přítok řek)"

Práce je psaná v odrážkách.