1.

Biosféra

2.	Biocenóza, biotop, ekosystém

3.	Genomy, biogeografie, ekologie

4.	Fytogeografické a zoogeografické oblasti země

4.1.	Fytogeografické

4.1.1.

Holarktická oblast

4.1.2.

Paleotropická oblast

4.1.3.

Neotropická oblast

4.1.4.

Australská, Kapská, Antarktická

4.2.	Zoogeografické

5.	Bioklimatické pásy pevnin (geobiomy)

5.1.	Tropické deštné lesy

5.2.	Světlé tropické lesy

5.3.

Savany

5.4.

Pouště

5.5.	Subtropické tvrdolisté dřeviny

5.6.

Stepi

5.7.	Lesy mírného pásu

5.8.

Tundry

5.9.	Pustiny polárních oblastí

6.	Bioklimatické výškové stupně

7.	Vegetační stupně střední Evropy

7.1.	V České republice

7.2.

V Alpách

8.	Vegetační stupně And

9.	Bioklimatické pásy oceánů a moří

10.	Biosféra a člověk

"Fytogeografické a zoogeografické oblasti Země
Fytogeografické (na základě příbuznosti flóry)
1) Holarktická oblast (holarktis) – rozlohou největší, rozprostírá se po celé mimotropické části severní polokoule, floristicky jednotné území, velký počet čeledí a rodů, vyskytujících se pouze v této oblasti (listnaté dřeviny mírného pásu, miříkovité rostliny, brukvovité, růžovité, prvosenkovité, pryskyřníkovité, hvězdicovité a jiné), rozsáhlé území holarktické oblasti zasahuje do různých klimatických pásů, což se odráží na charakteru vegetace
2) Paleotropická oblast (paleotropis) – plošně druhá největší oblast, nejbohatší počtem druhů, zahrnuje Afriku, přední Asii, Indii, JV Asii, ostrovy Tichého a Indického oceánu, na tuto oblast připadá 47% všech rodů rostlin vyskytujících se v tropech, charakteristické čeledi rostlin: láčkovkovité, pandanovité, morušovníkovité, kleichovité, rekovité jsou zastoupeny datlovníkem a palmyrou
3) Neotropická oblast (neotropis)
4) Australská oblast (australis)
5) Kapská oblast (capensis)
6) Antarktická oblast (antarktis)

Zoogeografické (na základě rozšíření endemitických živočišných druhů)
1) Holarktická oblast
2) Neotropická oblast
3) Etiopská oblast
4) Indomalajská oblast
5) Australská oblast
6) Antarktická oblast

Bioklimatické pásy pevnin (=geobiomy)
- vznikly v důsledku rozdílného přídělu slun. záření od rovníků k pólům (pásovité uspořádání rostlinstva a živočišstva)

1) Tropické deštné lesy
- vyznačuje se stejnoměrnou teplotou (v průběhu roku kolísají kolem 20 stupňů C),
- průměrné roční srážky dosahují 2 až 3 tisíc milimetrů,
- výskyt ve 3 hlavních oblastech – jihoamerická, africká, indomalajská,
- tropický deštný les tvoří nejčastěji 3 patra (nejvyšší stromy 50 až 60m vysoké, střední stromy 30 až 36m, spodní patro stromy 10m),
- příznačné je obrovské množství hmyzů, širokonosé opice, chudozubí savci, v blízkosti řek velcí hlodavci, bohatě zastoupené ptactvo, v řekách kajmani a anakondy, v konžském pralese žijí lidoopi, v řekách krokodýli a hroši, tygři a levharti,
- lidé přeměňují vykácené plochy lesa na pole a plantáže

2) Světlé tropické lesy
- v oblasti subekvatoriálního podnebného pásu (směrem od rovníku k obratníkům)
- množství srážek klesá a doba dešťů se zkracuje - mění se typ lesa, svrchní patro lesa, opadavé dřeviny, spodní stále zelené, v oblastech s dlouhou dobou sucha jsou všechny stromy opadavé, vyvinul se zde střídavě vlhký tropický les,"

Práce je psaná v odrážkách.