1.	Počátek konfrontace mezi Západem a Východem

1.1.	Válečné škody

1.2.	Dvě supervelmoci

1.3.	Rozklad kolonialismu

1.4.	Vznik Indie a Pákistánu

1.5.	Situace v Číně, Indočíně

1.6.

Vietnam

1.7.

Kambodža

1.8.	Nezávislá Indonésie

1.9.	Konflikt na Středním a Blízkém východě

1.10.

Boj demokracie s komunismem

2.	Poměr sil mezi USA a SSSR

2.1.	Spojené státy americké

2.2.	Sovětský svaz

2.3.	Počátek americko-sovětské konfrontace

3.	Vznik Organizace spojených národů. Norimberský soudní tribunál

3.1.	Založení OSN

3.2.	Charta OSN

3.3.	Orgány OSN

3.4.	Norimberský tribunál

3.5.	Mírové smlouvy s poraženými státy

4.	Trumanova doktrína a Marshallův plán

4.1.	Vytváření sovětského bloku

4.2.	Založení Informbyra

4.3.	Počátek prací na doktríně „zadržování komunismu“

4.4.	Churchillův projev ve Fultonu

4.5.	Vyhlášení Trumanovy doktríny

4.6.	Marshallův plán

4.7.	Sovětské odmítnutí Marshallova plánu

4.8.	Výsledky americké pomoci

5.	Studená válka

5.1.	Dlouhodobé cíle americké politiky

5.2.	Sovětské představy o rozdělení světa

5.3.	Globální podstata studené války

5.4.	Vyhrocení německé otázky

5.5.	Vytvoření Bizonie a Trizonie

5.6.	Situace v sovětské okupační zóně

5.7.	Dohoda o vzniku západoněmeckého státu

5.8.	Berlínská krize

5.9.	Vznik spolkové republiky Německo

5.10.

Vyhlášení NDR (Německá demokratická republika)

5.11.

Rozdělení Evropy

5.12.

Roztržka s Jugoslávií

5.13.

Vznik NATO

5.14.

Upevňování pozice USA na americkém kontinentě

5.15.

Severní a Jižní Korea

5.16.

Korejská válka

5.17.

Dohoda v Pchanmundžonu

5.18.

Upevňování vojenské organizace Západu

5.19.

Pařížské dohody

5.20.

Varšavská smlouva

6.	Sovětský svaz po 2. světové válce

6.1.	Unifikace v sovětském svazu

6.2.	Založení RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci)

6.3.	Ekonomické problémy bloku

6.4.	Ideologická sovětizace

6.5.	Vznik policejních režimů

6.6.	Upevnění Stalinovy diktatury

6.7.	Ekonomické problémy SSSR

6.8.	Období destalinizace

6.9.	Zahraniční politika

7.	Nástup konzervatismu a ekonomického liberalismu

7.1.	Nástup politického konzervatismu

7.2.	Úloha křesťansko-demokratických stran

7.3.	Počátky ekonomické integrace v Evropě

7.4.	Dwight Eisenhower prezidentem USA

7.5.	Vlna mccarthismu

7.6.	Dovršení druhé průmyslové revoluce

7.7.	Země sovětského bloku

7.7.1.

NDR

7.7.2.

Polsko

7.7.3.

Maďarsko

7.7.4.

Rumunsko

7.7.5.

Bulharsko

7.7.6.

Jugoslávie

8.	Nacionální střety jednotlivých zemí (pouze Slovinsko uniklo)

8.1.	Chorvatsko

8.2.	Bosna a Hercegovina

8.3.

Albánie

8.4.

Čína

8.5.

Kuba

9.	Třetí svět

9.1.	Kolonie po 2. světové válce

9.2.	Fáze dekolonizace

9.3.	Hospodářské potíže

9.4.	Indický subkontinent

9.5.

JAR

9.6.	Další konflikty

9.6.1.

Egypt – Suezská krize

9.6.2.

Chile

9.6.3.

Severní Irsko

9.6.4.

Válka o Falklandské ostrovy

9.6.5.

Počátek arabsko-izraelského konfliktu

9.6.6.

Války v Perském zálivu

"Konflikt na Středním a Blízkém východě
- 1945 – vytvoření Ligy arabských zemí
- nejprve pracovala pod britskou kontrolou a vlivem
- brzy se stala základnou pro narůstající arabský nacionalismus, který se soustřeďoval především na boj proti Izraeli (stát, který budován jako nový stát Židů)
- stát Izrael vznikl v květnu 1948 na základě rozhodnutí Valného shromáždění OSN, které rozdělilo Palestinu na židovský a arabský stát již 29.11.1947
- vyhlášení Izraele vedlo 1949 k válce s arabskými státy a otevřelo konflikt, který trvá celou druhou polovinu dvacátého století

Boj demokracie s komunismem
- také v ideologické oblasti se základní kontury proměnily
- nové stadium zápasu: boj demokracie s komunismem
- komunistická ideologie se rozšiřovala jak geograficky, tak získávala i stále větší mocensko-politický vliv
- prestiž Sovětského svazu a komunistických stran v průběhu války stoupala
- mezinárodní veřejnost oceňovala jejich zásluhy na porážce fašismu
- před válkou tolik rozšířený strach z bolševismu ustupoval do pozadí
- nahrazován iluzí, že sovětský svaz spěje k demokratizaci
- potvrzovalo se, že proti stalinské verzi „ideologie marxismu-leninismu“ nejúčinněji vystupovaly tradiční ucelené ideologicko-politické koncepce (klasický politický liberalismus a politika konzervativních stran, demokratický socialismus, křesťansko-sociální hnutí, křesťanské demokratické strany)
- křesťanské strany se mohly opírat o tisíciletou kulturní a duchovní tradici - vyzdvihování etických a humanistických ideálů
- to přispělo ke zpomalení nástupu komunismu v řadě států (Německo, Rakousko, Itálie, Francie, Nizozemí)

Poměr sil mezi USA a SSSR
- jejich rozložení rozhodujícím faktorem pro uspořádání světa
- společný zájem se vyčerpal porážkou Německa, Itálie a Japonska
- stále výrazněji nastupovalo stadium vzájemné konfrontace v oblasti politické, hospodářské a ideologické
- začala se poměřovat i aktuální vojenská síla
- po válce obě velmoci největší vojenský potenciál
- svůj vliv uplatňovaly zhruba na polovině evropského kontinentu
- soupeřily spolu i v oblasti jihovýchodní Asie
- v Pacifiku dominovaly USA, jejich vliv také vzrostl v Latinské Americe

SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ
- válečná léta pro ně znamenala období mohutného hospodářského rozmachu
- zlepšení i sociálního postavení Američanů
- nezaměstnanost nejnižší v amerických dějinách
- několik atomových pum; nejsilnější letectvo a loďstvo na světě
- nová administrativa prezidenta H. Trumana na Sovětský svaz pohlížela s nedůvěrou, která byla posilována množícími se případy potlačování demokracie v zemích, kam vstoupila sovětská vojska
- nesouhlas se znárodněním a socializací
- tento proces závažných změn ve všech oblastech označovaný jako „lidově demokratické revoluce“ postupně vyústil v tzv. sovětizaci zemí střední a východní Evropy
- USA sice neakceptovaly, avšak také jí nedokázaly zabránit

SOVĚTSKÝ SVAZ
- vyšel z války politicky a vojensky posílen (i přes všechny ztráty)
- rozsáhlé územní zisky
- strategie západních zemí počítala s tím, že Sovětský svaz bude nucen k uvolnění své vnitřní i zahraniční politiky směrem k „demokratizaci“ výměnou za hospodářskou pomoc Západu - naděje se však nevyplnily
- naopak v SSSR nastoupilo nové stadium Stalinovy totalitní diktatury
- vytvoření Gulagů (i sovětští vojáci, kteří padli do německého zajetí a přežili)
- přesidlování řady národních skupin obyvatelstva (př. Krymští Tataři)"

Práce je psaná formou odrážek. Klíčová slova jsou tučně zvýrazněna. 9 stran je zkopírováno z internetu (kapitoly 7.7 až 9.6.6), nejsou však započteny do celkového rozsahu práce.