1.	Zařazení osobnosti

2.	Narození a rodiče

3.	Studium a první nahrávky

4.	Pobyt v Paříži

5.	Působení v rozhlase, koncerty a vystoupení

6.	Narození dcery

7.	Diskografie

"Lenka Filipová
Zpěvačka, skladatelka, aranžérka, pedagožka, herečka, moderátorka, kytaristka, producentka a vůbec zajímavá osobnost.
Narodila se 14. února 1954 v Praze. K hudbě a “prknům, co znamenají svět” měla vždycky blízko (otec - herec, divadlo Pod Palmovkou, matka - učitelka hudby, bratr Tomáš - ředitel české pobočky vydavatelství Universal).
Kytaru užívala do 10 let coby samouk, poté navštěvovala hudební školu. Přijímací zkoušky na konzervatoř sice udělala napoprvé, ale pro nedostatek míst nebyla přijata. Následovalo roční studium na jazykovém gymnáziu v Praze. V roce 1970 vyhrála soutěž LŠU ve hře na kytaru, za odměnu natáčela své soutěžní skladby v plzeňském rozhlasovém studiu, kde však nevyužila celý nahrávací čas, který měla k dispozici, a ve zbývajícím čase zkusila zazpívat. Nahrávka se zalíbila a Lenka byla pozvána do redakce zahraničního vysílání Československého rozhlasu, kde natočila několik písní a šansonů, ve francouzštině a italštině. Bylo jí šestnáct let.
Vystudovala obor hry na klasickou kytaru na Státní konzervatoři v Praze (1971-76) (během tohoto studia vydala desku písniček na Nezvalovy verše, některé z nich jsou obsaženy i na novém vydání Zamilované) a také na Mezinárodní hudební akademii v Paříži (1976-78), kam se dostala na základě kulturní dohody, ale jednoduché to nebylo - musela složit dvě zkoušky z francouzštiny a hlavně z kytary, kterou naštěstí zvládla hned při absolutoriu.
Ze začátku se v pařížském velkoměstě cítila úplně ztracená. Nikoho neznala, a než si našla přátele ve škole, což trvalo asi tak první tři měsíce, ztloustla o sedmnáct kilo, protože ve Francii, plné salátů, jedla ze stesku jen sladké a čokoládu. "Tenkrát jsem měla oteklá snad i oční víčka." dodává dnes už s úsměvem. Nadbytečná kila po návratu domů za chvíli ztratila, ale umění, kterému se ve Francii naučila, jí naštěstí zůstalo.
Uváděla rozhlasové hudební pořady Větrník, Toulky, Modré akordy, Metronom, v televizi celý jeden rok pořad pro mladé Vlaštovka, účinkovala i v Televizním klubu mladých. Ve druhém ročníku konzervatoře už koncertovala v Semaforu (1973 - 1975 - např. "Návštěvní den č. 6" Miloslava Šimka a Luďka Soboty) a u Karla Gotta (1975 jak doma, tak v zahraničí). Pak vystupovala s Karlem Vágnerem a Hanou Zagorovou, později s Karlem Zichem a skupinou Flop (např. Mosty, Honem honem…). Od roku 1984 vystupovala s vlastní skupinou Domino. Dnes je sólovou zpěvačkou s vlastním kytarovým doprovodem.
V roce 1993 se jí narodila dcera Lenička. Tři roky se plně se věnovala svému miminku, vedle mateřských povinností pracovala na albech Concertino II. (1996) a Svět se zbláznil (1997). Pak následoval zimní koncert v Lucerně, který dokázal, že na ni publikum po tak dlouhé době nezapomnělo.

Diskografie Lenky
1981 - Quo Vadis
1990 - Concertino
1990 - Pocit 258
1995 - Concertino II
1997 - Svět se zbláznil
1998 - Lidové písničky
1999 - Za všechno může čas
2001 - Řeka života
2003 - Tisíc způsobů jak zabít lásku
2004 - Částečné zatmění srdce"