1.	Předmět a vznik sociologie a její vztah k jiným společenským vědám

2.	Krátká historie české sociologie

3.	Tomáš Garrigue Masaryk

3.1.	Život a dílo

3.2.	Významné myšlenky

3.3.	Přehled díla

4.	Auguste Comte

4.1.	Život a dílo

4.2.	Významné myšlenky

4.3.	Přehled díla

5.	Masarykova česká sociologická společnost

6.	Zamyšlení nad významem Augusta Comta

"Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Masaryk se narodil 7. března 1850 v Hodoníně. Masarykův otec Josef, původem uherský Slovák, sloužil tehdy jako kočí ve dvoře císařského panství, matka pocházela z Hustopeče, její rodiče prý však přišli z Hané. Rodina byla chudá, mimo Tomáše měli rodiče ještě dva mladší hochy. Otec byl poslán na císařské dvory, a tak měnila rodina pobyt a malý Tomáš, jenž začal chodit do školy v Hodoníně, dochodil ji v Čejkovicích. Tak vyrůstal v prostředí slovenském, ve škole byl vychováván česky a také se Čechem cítil, ačkoli ho čekali dlouhé studie na německých školách. Nejprve pobyl dvě léta na reálce v Hustopeči, ale protože byl ještě mlád na učitelský ústav, kam ho rodiče zamýšleli dát, rozhodlo se, že se má učit ve Vídni uměleckému zámečnictví. Hochu, toužícímu povyšším vzdělání, se však řemeslo nelíbilo, utekl z Vídně a tak ho rodiče dali v Čejkovicích učit kovářem. Z toho ho vysvobodil hustopečský profesor, který zašel k jeho rodičům a domluvil jim, aby nadaného hocha dali studovat alespoň na učitele. Tak se dostal jako čtrnáctiletý na školu v Čejkovicích, aby se tam připravoval k přijetí na učitelský ústav. Ale místo toho vstupuje o rok později na gymnasium v Brně. Toto gymnasium bylo ale německé. Masaryk v tu dobu již vystupuje jako rozhodný Čech a tím už zůstává, i když pak jako sekstán Brno opouští a přestupuje na akademické gymnasium ve Vídni. Roku 1872 vstoupil na vídeňskou universitu, a dal se zapsat na filologii, ale svůj pravý obor nalezl teprve ve filosofii a nejmodernější vědě o lidské společnosti, sociologii. Jeho učitelé byli odpůrci německé metafyziky a tíhli spíše k positivismu, tím byla mladému Masarykovi usnadněna cesta ke Comteovi, zakladateli sociologie a anglickým myslitelům. Účastní se spolkového života českých studentů ve Vídni, v roce 1873 je starostou Českého akademického spolku a pomáhá organizovat přednáškovou činnost mezi českým dělictvem ve Vídni. V téže době, asi už jako šestadvacetiletý, začíná otiskovat v „Moravské orlici“ články na různá filosofická a z části politická témata. Roku 1876 dosahuje doktorského diplomu a poté odjíždí jako vychovatel v jedné vídeňské rodině do Itálie a do Lipska. Tam se seznámil se slečnou Charlottou Garrigue z Brooklynu v New-Yorku. Byla to jedna z rozhodujících událostí jeho života. Dostal se tím do styku s anglosaským světem a získal si na celý život ženu nevšedních předností ducha a srdce a typu u nás nevídaného. Roku 1878 se za ní plavil do Ameriky, vrátil se s ní jako se svou chotí a roku 1879 se jim narodila dcera Alice. Přitom neměl mladý Masaryk ještě stále zajištěné postavení a byl nucen žít se svou ženou velice skromně. V těchže letech však již předložil vídeňské universitě svůj habilitační spis „Sebevražda hromadným jevem společenské přítomnosti“, jímž si dobyl veliký úspěch ve vídeňských vědeckých kruzích.
Právě tehdy se zřizovala česká universita a Masaryk na ni byl povolán. Přednášl o praktické filosofii, zabýval se hlavně anglickým filosofem Humem a francouzským Pascalem, ukazoval na u nás neznámý svět anglosaského myšlení. Do české literatury se uvedl úvahami „O studiu děl básnických“.
Po nějaké době se už Masarykovým stoupencům začalo říkat „realisté“ a on sám byl nazýván zakladatelem realismu v naší politice. S doktorem Herbenem založil týdeník Čas a roku 1891 byl zvolen poslancem do říšské rady a tím vstupuje tento filosof a vědecký kritik mezi přední postavy našeho politického života. Masaryk je jednou z hlavních osobností, která se staví upřímně za věc dělnictva a probouzí svým vlivem smysl pro sociální otázky.
Poté co Masaryk opustil stranu mladočeskou se stal samostatnou politickou stranou, zvanou lidovou. Roku 1902 jel opět do Ameriky, vyzván harvardskou universitou, aby tam konal přednášky o našich a ruských dějinách. "

Práce obsahuje dvě drobné fotografie.
V textu se objevují pravopisné chyby.
Práce je kompilačního charakteru, některé její části jsou volně dostupné na internetu.