1.	Staroslověnské kořeny našeho písemnictví

1.1.

Proglas

1.2.	Moravsko-panonské legendy

2.	Staroslověnská a latinská literatura 10. a 11. století

2.1.

Kristián

2.2.

Kosmas

2.3.	Kronika česká

3.	Česká a latinská literatura ve 14. století

3.1.	Období laicizace

3.1.1.

Kronika tak řečeného Dalimila

3.1.2.

Zbraslavská kronika

3.1.3.

Alexandreis

3.2.	Období demokratizace

3.3.	Literatura doby Karla IV.

4.	Próza latinská

4.1.

Karel IV.

4.2.	Jan ze Středy

5.	Próza česká

5.1.

Cestopisy

5.2.

Kronika

5.3.	Poezie doby Karla IV.

5.4.	Sociální satira

5.5.	Drama během doby Karla IV.

"Literatura této doby se dělí na: staroslověnské kořeny našeho písemnictví
latinské písemnictví
počátky českého písemnictví
rozvoj česky psané literatury
vrchol středověké literatury

- počátky našeho písemnictví 1. pol. 9. stol. – poč. 15.stol.
- česká literatura patří k nejstarším v Evropě (přes 1000 let)
- anonymita autorů, zlomkovitost, autoři pouze kněží či šlechta
- kulturní jazyky staroslověnština
latina
čeština
- pronikání křesťanství: z východu (z Byzance)
ze západu (z východofrancké říše, expanze)

Starověké (staroslověnské) písemnictví
- 1. polovina 19.století, Velká Morava
- velkomoravský kníže Rastislav vyslal r. 862 posly k byzantskému císaři Michalovi
- prosil o učitele křesťanství, kteří by hlásali víru v řeči lidu srozumitelné
- sledoval tím cíle nejen kulturní, ale i politické (11.stol. ukončen proces pohanství)
- ještě před tím vyslal posly se stejnou prosbou k papeži, ale neuspěl.
- Velkomoravská říše byla v té době vystavena silnému tlaku Východofranské říše (německé), jejíž panovníci pod záminkou křesťanství usilovali o politické připoutání velkomoravského státu k východofranské říši a o závislost jejich panovníků na německých vládcích (politický ráz příchodu věrozvěstů – hráz proti francké expanzi)

- r.863 na Moravu přišli Konstantin a Metoděj
- měli za úkol vytvořit základy slovanské vzdělanosti
- pocházeli z Řecka ze Soluně (makedonsko-řecké nářečí)
- Konstantin byl jazykovědec a teoretik, Metoděj byl politik a praktik
- vytvořili staroslověnský jazyk (obhájil ho u papeže)
- uznán jako 4. liturgický jazyk – vedle latiny, řečtiny a hebrejštiny
- je to první slovanský jazyk
- písmo hlaholici sestavil Konstantin
(z malých písmen z řecké abecedy = minuskule, velká řecká písmena = majuskule)
- vytvořili texty k náboženským obřadům, právnické, vlastenecké, prozaické
- na Velké Moravě pracovali 40 měsíců – poté se vydali na cestu až do Říma
- v Římě Konstantin vstoupil do kláštera, přijal jméno Cyril a brzy zemřel
- Metoděj se vracel na Velkou Moravu, ale byl zatčen na území Bavorska a na rozhodnutí papeže propuštěn až po 2 letech
- nejstarší texty – náboženské a bohoslužebné, srozumitelné lidu

Abecední modlitba
- první dochovaný text, podle písmen abecedy
- nutnost vzdělanosti, právo na kulturu ve srozumitelném jazyce"