"• Podstata buržoazních revolucí je spojena hlavně s prosazováním kapitalismu (poprvé se objevuje ve Florencii ve 14. stol).
• V průběhu 15. a 16. stol. se kapitalismus objevuje v nejvyspělejších zemích, jako bylo Nizozemí a Anglie.
• Úkolem buržoazních revolucí bylo zničit feudalismus, který bránil měšťanům získávat politickou moc. V závislých a koloniálních zemích je zaměřena také na dobytí národní nezávislosti. První buržoazní r. byla v Nizozemí a pokračovaly až do 20. stol.

Nizozemská buržoazní revoluce
- dnešní Belgie, Nizozemsko, Lucembursko a část sever. Francie.
- Nizozemí bylo nejbohatší španělskou provincií. Jeho výnos převyšoval výnosy z ostatních držav, včetně Španělska. Zatímco Španělsko zůstávalo i přes bohatství, které mu plynulo ze zámořských kolonií, zaostalou feudální zemí, Nizozemí posilovalo tendence vedoucí ke kapitalismu.
- Nizozemí
 17 samosprávných provincií
 volný svazek se společným generálním sněmem (právo povolovat daně)
 každá provincie byla spravována stavovským shromážděním ze zástupců šlechty a měst, měla svého místodržícího, jeho radu a vlastní zákony
 bohatlo ze zprostředkovatelského obchodu (zboží ze Španělska a Portugal do Antverp a odtud do celé Evropy)
 dobré i zemědělství (nové technologie), vyspělé řemeslo (manufaktury na výrobu suken, krajek, střelných zbraní),
 zisky z obchodu byly investovány do dalšího hospodářského rozvoje
- nákladná a málo úspěšná politika přivedla španělskou monarchii do krize
- Španělský král Filip II se snažil k sobě více připoutat nizozemské provincie, zvyšoval daně, omezoval pravomoc samosprávných orgánů, tvrdě začal pronásledovat stoupence reformace, mezi nimiž převažovali přívrženci Kalvínovi
- Počátky nizozemského odboje začali roku 1565
 důvody náboženské, hospodářské (bída a hlad) a politické.
 vytvořila se stavovská opozice - mírný odboj - bránila stavovské svobody, odpor proti absolutismu, berní politice a náboženské netoleranci, byla složena ze skupiny aristokratů v čele s princem Vilémem Oranžským
 španělský král poslal do Nizozemí desetitisícovou armádu pod vedením fanatického katolíka vévody z Alby, proti němuž nemohli stavové postavit odpovídající vojenskou sílu
 vévoda nastolil hrůzovládu (trvala 6 let), zavedl daně, popravy 100 000 lidí,
- emigrace obyvatel (i Vilém Oranžský) připravovali zahraniční odboj
 vypukla celonárodní revoluce - odpor proti hrůzovládě, jsou vytvářeny partyzánské oddíly - tzv. Gézové, podle posměšného výroku jednoho z nepřátel ( "žebráci ").
 Gézové vytvořili dvě hlavní skupiny - mořští gézové a lesní.
 mořští gézové měli základny ve francouzských a hlavně anglických přístavech
 ke gézům se připojili radikální příslušníci drobné šlechty a v roce 1569 se postavil do jejich čela sám Vilém Oranžský
 roku 1572 se vylodili u města Brielle, vytvořili základnu revoluce - signál k povstání
 gézové napadali španělské lodě, které přiváželi zboží z kolonií - ztráty pro Španělsko
 taktika ochraných mořských hrází - záplavy, útočníci utonuli nebo se stáhli
 proti této lidové, národní válce nezmohl nic ani vévoda z Alby - požádal o propuštění
 V listopadu 1576 se konalo zasedání generálních stavů v Gentu - dohoda mezi severními a jižními provinciemi, tzv. gentská pacifikace (smíření ) o postupu proti Španělům mezi dosud španělskými a samostatnými provinciemi, proklamace spojenectví, ale zároveň odhaleny rozdílné zájmy a cíle (sever proti kompromisu, jih pro mír i za cenu ústupků)¨
 roku 1579 uzavřela katolická šlechta na jihu tzv. Arraskou unii - oddanost Filipu II. další dohody, urovnání sporů s králem s podmínkou odchodu španělských vojsk
 severní provincie ustavily tzv. Utrechtskou unii a to 23. 1. - za cíl si dali, dotáhnout do vítězného konce
 roku 1581 Unie vyhlásila nový stát Spojené nizozemské provincie - do čela zvolen Vilém Oranžský, území Nizozemska bylo natrvalo rozděleno, severní část si udržela nezávislost, jižní část (dnešní Belgie) zůstala pod nadvládou Habsburků (vyhnáni nekatolíci)
 roku 1584 byl Vilém zavražděn fanatickým přívržencem Španělů, stal se symbolem vlasti, odmítal pocty, osobní majetek věnoval na vyzbrojení vojska a žold, nahradil ho Mořic Oranžský.
- roku 1609 došlo k příměří mezi Nizozemím a Španělskem
- mír vydržel 12 let, definitivní uznání nezávislosti až roku 1648"

Důležité informace jsou tučně značeny.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ