"INDIE

Harappská kultura

- pěstovali pšenici, ječmen, proso, rýži, domestikovali nejen dobytek, ale i slony
- kolem 2300 př. n. l. se tu vyvinula kultura, nazývaná podle nejvýznamnějšího naleziště- Harappská
- byla rozšířena na území větším, než je dnešní Pákistán, a kromě Harappy a Mohendžodara k ní patřilo ještě asi 100 dalších sídlišť
- města se dělila na citadelu a vlastní město, ulice byly navzájem kolmé, hlavní třídy dosahovaly šířky až 10 metrů, domy byly vystavěny z dobře vypálených cihel o standardizovaném rozměru, města byla vybavena dokonalou kanalizací, domy měly koupelny a splachovací záchody a odpad byl sveden do kryté centrální stoky
- na celém území používány jednotné míry a váhy
- jednotné i písmo, tzv. protoindické, známé zejména z pečetí (písmo se však dosud nepodařilo rozluštit)
- harappské pečetě se našly až v Mezopotámii, Persii a Afghánistánu- rozvinutý dálkový obchod
- harappská kultura se prakticky nevyvíjela a neměnila
- v domech jen to nejnutnější, žádné zdobení, dále žádné paláce, sídla panovníků, ani velké chrámy, které by mohly podpořit úvahy o tom, že státním zřízením byla teokracie- státoprávní uspořádání zůstává záhadou
- nevyjasněný i zánik harappské kultury
- po r. 1700 př. n. l. zmizel i řád, jemuž byla zdejší sídliště podřízena- místo pravidelných ulic tvořených domy z pálených cihel vznikaly na okrajích měst neuspořádané shluky chatrčí uplácaných z bláta, hrnčířské pece, které se dříve mohly budovat jen mimo město, se začaly objevovat i v ulicích
- zkázy dokonaly kočovné indoevropské kmeny Árjů, které vtrhly do Poindí v 1. pol. 2 tis. př. n. l.

Védské období

- vydali se do Íránu, kde část Indoevropanů zůstala a Árjové pokračovali dál na východ do Indie
- védy- nejstarší písemné památky indoevropského jazyka- můžeme z nich vyčíst něco o jejich způsobu života, sociální struktuře, správě a náboženství
- Árjové přišli do povodí Indu jako nomádi, pastevci, obživu jim poskytoval zejména hovězí dobytek
- Úcta ke skotu- vyjádřená ve védách, dodnes přetrvává
- Pronikali až na západ k řece Ganze a přejímali usedlý způsob života zemědělců

Společnost

- vznik drobných kmenových království, členěných do správních jednotek- tvořeny soustavou hospodářsky soběstačných samosprávních vesnic a opevněných venkovských sídlišť
- v jejich čele- starosta nadaný vojenskými i civilními pravomocemi
- tomuto celému vládl panovník zvaný rádža
- zpočátku jeho pravomoci pouze na úrovni kmenového náčelníka a velkou roli hrála také rada starších a shromáždění mužů patřících ke kmeni
- postupně se z rádži stával skutečný král
- měl 2 zákl. povinnosti- bránit své poddané proti nepříteli a vést dobyvačnou válku, kdykoli to bylo možné
- naturální daně"