"G. J. RASPUTIN

Jen málokdo je tak kontroverzní postavou jako Grigorij Jefimovič Rasputin. Už za svého života vzbuzoval rozporuplné pocity. Po smrti byl nejčastěji líčen v temných barvách a jen několik málo lidí, mezi nimi jeho dcera Marie, se ho snažilo očistit. Kdo tedy byl Rasputin?
Narodil se 10. ledna 1869 v malé sibiřské vesnici na Urale. Údajně měl od mládí zvláštní schopnosti, např. odhalit zloděje či zklidnit koně pouhým hlasem. Také ho však od dospívání provázely problémy s alkoholem a platil za velkého prostopášníka. Jméno Rasputin, jinak jeho pravé příjmení, se navíc velmi podobá ruskému výrazu pro „prostopášníka, zhýralce“ - rasputnik.
V r. 1887 se Rasputin oženil a z manželství vzešly tři děti – 1895 se narodil syn Dimitrij, 1897 dcera Matrjona, přezdívaná Marie, a r. 1900 dcera Varvara. Přestože měl Rasputin rodinu, hodně cestoval. Jeho putování po světě mělo náboženský podtext, hledal osvícení a pravdu. Na cestách si zdokonaloval své léčitelské a hypnotické schopnosti, jimiž byl obdařen. I přes zaslouženou pověst nemravy byl celý život velmi zbožným člověkem. Nikdy nedovedl pořádně číst ani psát, ale disponoval skvělou pamětí.
V r. 1905 přišel do Petrohradu, hl.m. říše, kde se setkal s popem Ioannem Kronštadským. Ten prý v Rasputinovi poznal svatého muže. Rasputin se skrze něj dostal do kontaktu s církevními hodnostáři a přes ně přirozeně i s osobnostmi světskými, mezi nimiž nechyběli členové carského dvora. 1.11. 1905 byl Rasputin představen caru Mikuláši II. V Petrohradě se Rasputinovi dařilo. Byl oblíben u vyšší společnosti i prostého lidu, všem nabízel své modlitby a léčení. S každým jednal jako se sobě rovným. Z darů, které dostával, dost zbohatl. Pro svou potřebu si však ponechal jen málo věcí, zbytkem zaopatřil svoji rodinu na Sibiři a něco rozdal lidem. Zejména dámy ho zahrnovaly svou přízní. Mezi jeho ctitelky patřila i důvěrnice carevny Alexandry – Anna Vyrubovová.
Carský pár měl čtyři dcery a jediného syna. Carevič Alexej však trpěl závažným a v té době ještě neznámým onemocněním – hemofilií, která se vyskytovala v rodině jeho matky. Alexandra byla totiž vnučkou anglické královny Viktorie. Při hemofilii vzniká po sebemenším poranění rozsáhlé a bolestivé krvácení. Na podzim 1909 se malý Alexej zranil, což mělo vážné následky. Hoch byl upoután na lůžko a žádná léčba nepomáhala, tím méně vroucí modlitby. Teprve když carský pár svolil k uvedení Rasputina, nastalo zlepšení. Rasputin se pomodlil a dotkl se chlapcova čela, načež se hoch posadil na posteli a brzy se uzdravil. Nikdo to nedovedl vysvětlit, Rasputinovi se tím však otevřely dveře do carského paláce. Car i carevna si ho oblíbili a často mu naslouchali. Anna Vyrubovová obstarala Rasputinovi v Petrohradě byt, kde s ním později bydlely i jeho dcery. Rasputin byl pod dozorem palácové ochranky, která působila jako tajná policie.
Kromě příznivců měl ale zázračný léčitel i řadu odpůrců, zejména mezi členy vedlejších větví romanovské dynastie a vysokými hodnostáři. Bylo na něj postupně spácháno několik neúspěšných atentátů. Impulsy k nim pocházely např. od ministra vnitra či generála armády. Rasputin přežil pokusy o vraždu otrávením, ubitím, přejetím autem, utopením či pobodáním.
O Rasputinově sepětí s carskou rodinou svědčí několik dopisů, které mu psala carevna a její děti. Malý carevič si svého uzdravitele velmi oblíbil. Říkal mu „ten nový“. Od r. 1907 se tato přezdívka stala oficiálním příjmením Rasputina, jehož vlastní příjmení obtěžovalo svojí dvojsmyslností. Mezi lidem se ale nové příjmení Rasputin-Novych neujalo."