"1. Psychologie jako vědní obor a metody psychologie, význam psychologie pro práci zdravotnického asistenta

Vznik psychologie jako samostatné vědy - /19.stol. samostatná vědecká disciplína/ V r.1879 na univerzitě v Lipsku v Německu založil Wilhelm Wundt první psychologickou laboratoř, která se stala centrem výzkumu v oblasti psychologického bádání = od jejího vzniku se uznává psychologie jako samostatná věda.
Psychologie byla součástí filozofie. Filozofie je „matkou“ všech vědních oborů,
jednotlivé obory se z ní postupně vydělovaly tak, jak přibývalo poznatků.

Psychologie:
- je věda o /psychice/ duševním životě čl., která studuje jeho chování a prožívání
- zkoumá psychické jevy = které lze rozlišit na procesy, stavy, vlastnosti a naučené předpoklady lidských činností
Psychické jevy spolu vzájemně souvisejí a prolínají se.
Psychologie zahrnuje prožívání a chování.

Prožívání: /vnitřní jev/
 označuje momentální uvědomování si vnitřního života /co čl.vnímá, nač myslí, co cítí, co chce…./
 zahrnuje oblast psychických procesů, stavů, vlastností

Chování: /vnější jev/
 z chování lze usuzovat prožívání jedince
 chováním rozumíme vnější činnost (aktivitu) jedince, kterou může pozorovat jiná osoba a jíž jedinec působí na své okolí
 do pojmu chování patří reakce, verbální i neverbální projevy. Nepatří sem ale všechny druhy reakcí (např.vegetativní funkce, pohyby střev, žaludku…)
chování úmyslné = záměrné, cílevědomé = vedené vědomým úmyslem /jednání/
chování bezděčné = neúmyslné, neuvědomované (mimický výraz)

Metody psychologie- Experiment: se používá ve speciálních laboratořích, které jsou vybaveny složitými přístroji, pomocí nichž lze sledovat různé reakce člověka v určitých, předem definovaných a připravených situacích. Mimo laboratoř se používá experiment v přirozených podmínkách, dnes často
s využitím videotechniky.

Pozorování: Pro zdravotníky je nejdůležitější osvojit si metodu pozorování a rozhovoru.
Pozorování může být: příležitostné – náhodné pozorování je bezděčné pozorování všeho, co se děje kolem nás. Všímáme si věcí kolem sebe, náhodných chodců na ulici, jejich chování, náladu, vkus…
záměrné – systematické pozorování je takové, kdy předem určíme, které jevy budeme sledovat a jak je budeme zaznamenávat. U nemocného může v určitých intervalech zaznamenávat např. fyziologické funkce, změny nálad, chuť k jídlu

Rozhovor: Metoda rozhovoru nejen usnadňuje navázat kontakt s nemocným a lépe porozumět jeho chování, ale slouží také k získání mnoha důležitých informací. I vedení rozhovoru je potřeba se učit. Učime se klást otázky trpělivě, taktně, klidně, zachováváme klid a nestranost i v případě, že nám nemocný sděluje věci které nás překvapí či rozruší, i když z jeho vyjádřením obsahově nesouhlasíme."

Součástí práce je tabulka o rozsahu cca 0,5 strany. Otázky jsou zpracovány v rozsahu 1 až 2 stran.