"J.A.Komenský se narodil roku 1592 v Nivnici na jihovýchodě Moravy v českobratrské rodině. Studoval v Německu, kde se seznámil s pokroky vědeckého bádání a rozhodl se, že se po návratu zpět do vlasti bude věnovat vědě, aby ani česká věda nezůstala pozadu. Avšak zlom v dějinách českého národa – bitva na Bílé hoře (8.11. 1620) obrátila jeho úsilí jiným směrem.

Roku 1621 musel uprchnout ze svého domova ve Fulneku před španělskými vojsky, přičemž ztratil část svých rukopisů a celou knihovnu. Během morové epidemie mu zemřela manželka, pobýval střídavě u svých ochránců, po vydání Obnoveného zřízení zemského (ostrá nařízení obrácená proti nekatolíkům) v roce 1628 byl donucen opustit vlast a odešel do polského Lešna. Odtud Komenský cestoval – navštívil Anglii, Švédsko, Prusko. Během švédsko-polské války lehlo město Lešno popelem a spolu s ním i Komenského majetek a velká část jeho rukopisů. Byl tedy nucen nalézt nové bydliště. Nalezl jej u holandských přátel v Amsterodamu (v roce 1656). Tou dobou bylo již jeho reformní pedagogické učení známé po celém světě: např. ve Švédsku, Holandsku či v Uhrách se školy reformovaly podle jeho zásad.
Zemřel 15.11.1670 (bylo mu 78 let!). Je pochován v holandském Nardenu, nad jeho hrobem se tyčí socha českého sochaře Vincence Makovského.

J.A.Komenský byl největším spisovatelem pobělohorské emigrace, poslední biskup Jednoty bratrské, žil v době Descartově a Hobbsově, v době objevů přírodních věd – objevu dalekohledu a drobnohledu, Keplerovy zákony pohybu nebeských těles atd.
Ve svém díle se Komenský snaží spojit starší reformační tradici s ideály renesance (obsáhnout a pochopit celý svět a jeho řád), víru s naukovým (vědeckým) poznáním a umění s vědou. Do své tvorby včlenil i osobní a společenské neshody a také rozpor víry a rozumu.

• Listové do nebe (1619) - Komenský se v tomto spise zamýšlí nad situací chudých v době třicetileté války
• Truchlivý (1622 – 1624) - spis se zabývá rozporem rozumu a náboženského citu
• Moudrého Katona mravní poučování (1662) - přebásněné latinské žalmy a veršovaná latinská poučení
• Theatrum universitatis rerum: To jest divadlo světa (1616-1618), Amphitheatrum universitatis rerum (1624-1627) - z obou děl se dochovaly pouze trosky. Měly představovat jakousi encyklopedii.
• Linguage Bohemicae Thesaurus (Poklad českého jazyka) - nedokončený spis lehl popelem v Lešně
• Labyrint světa a ráj srdce (1631) - rozsáhlý jinotajný spis, který alegoricky znázorňuje svět jako město, do kterého se vydává Poutník (chce si pro sebe najít vhodné zaměstnání). Má s sebou dva průvodce – Všezvěda Všudybuda (představuje lidskou zvídavost, radí, aby byl Poutník spokojený se vším, co ve městě vidí a také aby nic nekritizoval – mohl by se tak dostat do nepříjemností) a Mámení (představuje zvyk přejímat cizí názory bez přemýšlení). Ti mu nasazují brýle mámení, jež zkreslují pohled (poutník si je však upravil tak, aby jimi viděl správně). Ve Městě se všichni honí jen za svým zaměstnáním, které je většinou samý podvod a klam. Lidé na sobě nosí masky, které si vyměňují podle potřeby. Vše dělají s jediným cílem – snadno dosáhnout co největšího zisku, společenského postavení a bezstarostného života. V zoufalství nad tímto světem z něj chce uprchnout, ale na boží pokyn se uzavírá v ráji svého srdce, tj. v samotě a náboženském rozjímání."

Součástí práce je drobná podobizna.