"F.W.Nietzsche se narodil roku 1844 v Röckenu u Lützenu. Jeho otec zde byl evangelickým pastorem a zemřel, když bylo Friedrichovi pět let. Nietzsche pak byl vychováván samými ženami (stal se z něj slabý chlapec, čemuž se snažil čelit sebekázní).
Na internátě v Schulpfortě se seznámil s dějinami řeckého starověku, které se hned staly jeho láskou. V Bonnu a Lipsku studoval klasickou filologii.

V Lipsku se také seznámil s hudbou Richarda Wagnera a se spisem Schopenhauera. Během studií publikoval i několik drobných filologických prací, jež mu zajistily mimořádnou profesuru na basilejské universitě. Zde působil až do vypuknutí války roku 1870. Nietzsche se nechal naverbovat jako dobrovolný ošetřovatel, ale díky úplavici, kterou dostal, se musel vrátit domů.

Po roztržce s Wagnerem opouští všechny své ideály a zaujal kritický postoj k umění i k metafyzice. V této době se Nietzsche fyzicky zhroutil a byl blízko smrti. Přežil však, ale musel požádat o penzi. Jako penzista hodně cestoval - většinu času trávil v Itálii, ale pobýval také na francouzské Riviéře.

Posledních dvanáct let života trpěl zastřeným vědomím, takže se o něj musela starat nejdříve matka, pak jeho sestra. Zemřel roku 1900.

• Zrození tragédie z ducha hudby (1871)
• Nečasové úvahy (1873-1876)
• Lidské, příliš lidské (1878-1880)
• Tak pravil Zarathustra (1882) - autor zde vylíčil tři stupně, kterými ve svém vývoji lidé prochází: 1. závislost na autoritách a mistrech, 2. odloučení od nich a získání svobody a 3. vytvoření vlastních hodnot a definitivních cílů
• Genealogie morálky (1887)
• Soumrak model
• Antikrist

Nietzsche, F.: Soumrak model čili kterak se filosofuje kladivem. KAWANA, Praha 1993. 1. vyd. S.23
"Dostane se mně vděčnosti, zhustím-li takový podstatný, takový nový poznatek do čtyř thesí: usnadním tím porozumění, vyvolám tím odpor.
První věta. Důvody, vedle kterých "tento" svět se označoval za zdánlivý, zdůvodňují spíše jeho realitu, - jiná realita jest absolutně nedokazatelná.
Druhá věta. Známky, které se přiřkly "pravému bytí" věcí, jsou známky nebytí, nicoty, - "pravý svět" byl zbudován z rozporu se skutečným světem: zdánlivý svět fakticky, poněvadž je pouze morálně-optickým klamem.
Třetí věta. Bájiti o "jiném" světě mimo tento svět nemá smyslu, předpokládajíc, že není v nás mocen instinkt utrhati, snižovati, podezřívati život: v tomto případě se mstíme životu fantasmagorií "jiného", "lepšího" života.
Čtvrtá věta. Rozlišovati svět v "pravý" a "zdánlivý", buď po způsobu křesťanství nebo po způsobu Kantovu (obmyslného křesťana konec konců) je pouze suggescí décandence, - symptomem chátrajícího života.""

Součástí práce je drobná podobizna.