"S-PRVKY
Tyto prvky jsou prvky skupiny I. A a II. A. Jejich atomy mají ve valenčním orbitalu jeden nebo dva elektrony. Svými vlastnosti představují typické kovy a ze všech kovů jsou nejreaktivnější. S-prvky jsou silná redukční činidla. V přírodě se díky své reaktivitě vyskytují pouze jako kationty ve sloučeninách. Mezi nejvýznamnější s-prvky patří vodík, helium, lithium, sodík, draslík, hořčík a vápník.
Vodík – jeho atomy mají nejjednodušší elektronovou konfiguraci, nejmenší hmotnost. Podle struktury elektronového obalu patří vodík do I.A skupiny, ale od alkalických kovů se velmi liší. Je to typický nekov. Je to významní redukční činidlo. Má význam jako vysoce výhřevné palivo , které neznečišťuje ovzduší. Vodík tvoří nejvíce sloučenin ze všech prvků, nejznámější je voda (H2O).
Helium je vzácný plyn, nepatří však mezi p-prvky.
Lithium, sodík, draslík (I.A skupina) jsou stříbrolesklé kovy, které jsou měkké (dají se krájet nožem), mají nízkou teplotu tání a malou hustotu (plavou na vodě). Jsou to dobré vodiče elektřiny a tepla. Sodík a draslík patří k deseti nejrozšířenějším prvkům na Zemi. Kationty sodné a draselné jsou nezbytnou součástí těl organismů.
Horčík a vápník (II. A skupina) patří mezi nejrozšířenější prvky v zemské kůře. Jsou složkou nerostů a hornin, např. uhličitanů. Jedná se o biogenní prvky. Hořčík je vázán v chlorofylu, ionty vápníku jsou obsaženy např. v krvi. Hořečnaté soli jsou rozpustné zejména v mořské vodě. Vápenaté sloučeniny jsou velmi významné, např. oxid vápenatý (pálené vápno), hydroxid vápenatý (hašené vápno), síran vápenatý (z přírody známý sádrovec).

D-PRVKY
D-prvky jsou prvky přechodné. Všechny tyto prvky jsou podle fyzikálních, chemických i technických vlastností kovy. D-prvky mají velkou hustotu, vysokou teplotu tání a varu, jsou vesměs tvrdé, převážně křehké, dobře vodí elektřinu a teplo (hlavně stříbro a měď). Mnohé přechodné prvky a jejich sloučeniny jsou katalyzátory chemických i biochemických reakcí. Vytvářejí komplexní (koordinační) sloučeniny, některé z nich jsou opravdu stálé, např. hemoglobin. D-prvky dělíme na několik „podskupin“, jsou to prvky skupiny železa, prvky skupiny mědi, prvky skupiny zinku."

Součástí práce jsou dvě periodické tabulky o rozsahu cca 1 strany.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ