Karel Hynek Mácha (1810 - 1836)
- básník, prozaik, divadelní ochotník
- nejvýznamnější představitel českého romantismu
- studuje filozofii a práva
- účastní se soukromých besed s J. Jungmannem
- byl velmi ovlivněn bouřlivou politickou situací 30. let 19. století, pomáhal polským radikálům přežít, učil se jejich jazyku, přejímal jejich myšlenky
- hodně cestuje, čte Scotta a Byrona
- má smysl pro zvukovou stránku a metafyzičnost, má vlastní pohled na svět, hledá smysl života
- nevěří v posmrtno, zamiloval se do Lori, vlastním jménem Eleonora Šomková
- těsně před sňatkem s Lori umírá

Máj (1836)
- byl to vrchol Máchovy tvorby. Dneska je považován za základní dílo moderní české poezie. Dějištěm je krajina pod Bezdězem v blízkosti Doks. je to lyricko-epická báseň, která má velmi jednoduchý děj (skládá se ze 3 tragédií). Jednoduchý děj je východiskem filozofickým úvahám a smyslu života, vyznívá jako ostrá kritika tehdejší společnosti, rozvrácené rodiny, citová lhostejnost a mechanické chápání spravedlnosti
- hlavní postavy
- Jarmila svedená a opuštěná milenka, Vilém Loupežník společný vyděděnec a mstitel nespravedlnosti, otec Viléma - svůdce Jarmily, K. H. Mácha
- hlavním viníkem Vilémovy tragédie je však společnost (nikoliv nevlastní otec, kterého zabil), protože je neschopná spravedlnosti a je rozvrácena

"- po starší generaci národního obrození nastupuje generace mladší, jejímž životním názorem se stává romantismus (30. léta) - tzv. 3. etapa národního obrození
- v této době vzniká široká základna národního života a národní literatury díky Tylovi, vzniká Máchův Máj
- hlavní postavy básní a děl: vystupuje poutník, cikán, vyděděnec společnosti

Karel Hynek Mácha (1810 - 1836)
- básník, prozaik, divadelní ochotník
- nejvýznamnější představitel českého romantismu
- studuje filozofii a práva
- účastní se soukromých besed s J. Jungmannem
- byl velmi ovlivněn bouřlivou politickou situací 30. let 19. století, pomáhal polským radikálům přežít, učil se jejich jazyku, přejímal jejich myšlenky
- hodně cestuje, čte Scotta a Byrona
- má smysl pro zvukovou stránku a metafyzičnost, má vlastní pohled na svět, hledá smysl života
- nevěří v posmrtno, zamiloval se do Lori, vlastním jménem Eleonora Šomková
- těsně před sňatkem s Lori umírá

Máj (1836)
- byl to vrchol Máchovy tvorby. Dneska je považován za základní dílo moderní české poezie. Dějištěm je krajina pod Bezdězem v blízkosti Doks. je to lyricko-epická báseň, která má velmi jednoduchý děj (skládá se ze 3 tragédií). Jednoduchý děj je východiskem filozofickým úvahám a smyslu života, vyznívá jako ostrá kritika tehdejší společnosti, rozvrácené rodiny, citová lhostejnost a mechanické chápání spravedlnosti
- hlavní postavy
- Jarmila svedená a opuštěná milenka, Vilém Loupežník společný vyděděnec a mstitel nespravedlnosti, otec Viléma - svůdce Jarmily, K. H. Mácha
- hlavním viníkem Vilémovy tragédie je však společnost (nikoliv nevlastní otec, kterého zabil), protože je neschopná spravedlnosti a je rozvrácena
- kompozice Máje
- skládá se ze 4 zpěvů, které jsou proloženy 2 intermezzy = lesa a ducha
- první intermezzo - zobrazuje půlnoční popraviště, kde se duchové připravují na přivítání popraveného Viléma. Objevuje se zde motiv lidové pověsti, podle které o půlnoci duch nově popraveného vězně přejímá až do další popravy stráž nad popravištěm = intermezzo ducha
- druhé intermezzo - je romantickým obrazem horské přírody = intermezzo lesa

Rozbor zpěvu
- první zpěv - odehrávají se zde první tragédie. Nešťastná Jarmila spáchá sebevraždu a Vilém se rozhoduje zabít svého otce. Dominantní je zde obraz májové přírody, nově se rodícího života, lásky, která je ve výrazném kontrastu s osudy hrdinů (láska = život, kontrast = život, smrt)
- druhý zpěv - dominantním motivem je zde znázornění času, krása přírody je v kontrastu s dobou popravy zločince Viléma
- třetí zpěv - představuje vrchol básně, je zde zobrazena krása přírody v kontrastu s lidským osudem a zároveň je zde vyznání lásky v rodné zemi


- čtvrtý zpěv
- neboli závěr
- přestavuje ztotožnění básníka se svým hrdinou, básník se jako poutník vrací po letech na popraviště a uvažuje nad tragikou lidského osudu

- Obrazy ze života mého - povídky s autobiografickými prvky (např. Márinka - lyrizovaná próza s promyšlenou kompoziční stavbou naznačující hudebně dramatickou skladbu, vyobrazení pražské chudiny, Márinka - chudá dívka, za kterou přichází básník (Mácha)
- Pouť krkonošská - básnická próza, obraz přírody
- Cikáni - opakuje znovu Máchův postoj: rozpor snu a skutečnosti. Je to tematicky hodně obdobné Máji: mladý cikán nalézá svou milou svedenou, v otci poznává jejího svůdce a v milovaném pěstounovi vraha svého otce, Waldemar z Borku = svůdce žen
- Křivoklád - 1. zamýšlené tetralogie Kat (dalšími částmi měly být: Valdek, Vyšehrad, Karlštejn)"

Jména děl jsou tučně značena.