"- po revolučním roce 1848 u nás nastává období Bachova absolutismu (1849 - 1859). Bach (ministr vnitra) byl stoupencem centralizované (absolutistické) vlády, která prosazovala intenzivní germanizaci = policejní opatření, persekuce, významné osobnosti umlčeny (žaláře, vyhnanství - Havlíček, Sabina, Frič).

- roku 1860 František I. vydává tzv. „Říjnový diplom“ (uznává politická práva Čechů a zříká se absolutismu) = uvolnění poměrů = ústava z roku 1861 (poskytovala určité svobody, ale ne vše = částečně). Dochází k postupnému oživení společného a kulturního dění, vznikají tělovýchovné, čtenářské a pěvecké spolky, nastupuje nová generace básníků a prozaiků - Májovci.

- v roce 1855 vychází 1. almanach „Lada Niola“ (bohyně krásy) = autoři se snažili ukázat zájem o spojení české a evropské literatury
- v roce 1858 vychází almanach Máj na počest K. H. Máchy (přispívali příslušníci generace májovců = redaktor Hálek, Neruda, R. Meyer, K. Světlá, B. Němcová, která však k májovcům nepatřila)
- Almanach - sborník autorů, sborník děl
- k májovcům patřili J. Neruda, V. Hálek, K. Světlá, dále básníci Adolf Hejduk, Václav Šolc, Rudolf Mayer a volně se přičleňující novinář a prozaik Jakub Arbes

Program májovců měl 3 hlavní zásady:
1) psát realisticky
2) všímat si celé společnosti z hlediska sociálního a věnovat se otázkám dělnictva
3) udržovat kontakty s Evropou literárně, heslo „Dohánění Evropy“

- vzory - V. Hugo, Byron, Lermontov, Puškin = prosluli demokratickými názory, pokrokově smýšlející

- vycházejí Národní listy, které jsou orgánem Národní strany, brzy se začala rozdvojovat:
a) Staročeši (Ladislav Rieger, F. Palacký) - usilovali o dohodu s Vídní
b) Mladočeši (K. Sladkovský) - usilovali o radikální přeměnu

- v roce 1887 vzniká Sociálně demokratická strana, politický zápas českého národa s Vídní skončil v roce 1867, rozdělením Rakouska na dva státy („rakousko-uherské vyrovnání“)
- Rakousko-Uhersko: Předlitavsko (Rakousko + české země) a Zalitavsko (Uhry + Slovensko)

- v roce 1862 začali v Praze budovat stále české divadlo - Prozatímní divadlo, v roce 1868 byl položen základní kámen ke stavbě Národního divadla, bylo dokončeno 1881, ale vyhořelo a obnoveno bylo do roku 1883. Představení a každou sezónu do dnes začíná Smetanova Libuše. Prostředky pro stavbu byly z velké části získány z darů obyčejných lidí, proto je na oponě, kterou navrhl malíř Vojtěch Hynais, nápis Národ sobě. Stavbu navrhl architekt Zítek, sochařskou výzdobu vytvořil Josef Václav Myslbek, dalšími malíři byly M. Aleš a Julius Mařák"

Důležité informace jsou tučně značeny.