"Definice práva:
Právo je souhrn předpisů, norem a pravidel, podle kterých se organizuje a řídí život lidské společnosti. Dodržování těchto předpisů je vynutitelné státní moci.

Dělení práva
A) Objektivní – je soubor pravidel lidského chování, jež jsou státem vynutitelné (každý je povinen se jimi řídit, jinak na ně dopadnou prostředky státního donucení za porušení normy), nebo obecně závazná (každý tato pravidla musí respektovat, přestože má na správnost či nesprávnost chování jiný názor).

B) Subjektivní – Oprávnění jedince (či právnické osoby) chovat se určitým způsobem, tj. něco konat, nekonat, požadovat. Také znamená oprávnění vyžadovat plnění povinností od druhých.

a) Právo soukromé – (obchodní, občanské, rodinné, pracovní) – je soubor právních
norem, které se týkají jednotlivců, kteří zde mají zásadně rovné postavení.

b) Právo veřejné (trestní, správní, ústavní) – vyznačuje se tím, že jeden subjekt (stát) vystupuje z pozice silnějšího a jeden subjekt je podřízen druhému.

I. Hmotné právo právní předpisy, které stanoví pravidla chování a sankce

II. Procesní právo pravidla určující, co mohu udělat nerespektuje-li někdo mé subjektivní právo, či kdo vykoná sankci

Prameny práva
Jsou to formy, ve kterých je obsaženo objektivní právo
 Normativní právní akty
 (zákony, vyhlášky, vládní nařízení…)
 Obyčeje
 v současnosti málo používaný
 pramenem práva se stává je-li dlouhodobě a masově používán
 Precedens
 soudní rozhodnutí, kterým se řídí případy dosud právně neupravené
 Smlouva
 pramenem práva se stává, reguluje-li celou skupinu právních vztahů a je obecně ustanovená
 například mezinárodní smlouvy"

Důležité informace jsou značeny tučně či podtrženě. Součástí práce jsou fotografie o rozsahu cca 0,5 strany.