"BIOLOGICKO-SOCIÁLNÍ PODSTATA ČLOVĚKA
- v sociologii 19. století vznikly 2 představy člověka:
Biologický tvor = člověk je živočich, přírodní bytost a biologický druh
- příroda a její podmínky jsou určující pro život člověka
Společenský tvor = člověk jako nedílná součást společnosti
- společenské podmínky, pravidla a zákonitost jsou rozhodující pro život

- člověk vždy bude biologický tvor, protože musí: dýchat, jíst, vylučovat, rozmnožovat se a zemřít,
ale současně je i společenská bytost, protože je dělbou práce odkázán na druhé lidi: vyrábí,
mluví, komunikuje, má vědomí, vytváří kulturu a věří

VZÁJEMNÝ VLIV ČLOVĚKA, SPOLEČNOSTI A PŘÍRODY
Vztah přírody a společnosti
- představuje složitý propletenec vzájemných vztahů, souvislostí a oboustranného ovlivňování
- teoreticky má tento vztah 2 roviny, které ovšem v praktickém životě nelze oddělovat:

1) Vliv přírody na člověka a společnost
- během vzniku a celého historické vývoje působili na společnost tzv. přírodní faktory:
• biologické: pohlaví, věk, rasa, genetické dispozice
• demografické: struktura obyvatelstva dle věku, pohlaví, rodinného stavu, hustoty a tempa růstu
• geografické: klima, nadmořská výška, surovinové a energetické zdroje - přírodní daností

- význam (funkce) přírodních faktorů pro vývoje lidské civilizace:
• příroda představuje věčný a nevyhnutelný zdroj pro rozvoj lidské společnosti
• přírodní faktory podstatně ovlivňují formu, tempo a varianty společenského rozvoje

→ přírodní faktory jsou současně omezující i podporující činitelé historického vývoje civilizace

2) Vliv člověka a společnosti na přírodu
- uskutečňuje se prostřednictvím lidský činností, z nichž nejdůležitější je práce
→ působení člověka na původní přírodu vedla k vytvoření „druhé přírody“
- tento vliv bývá chápán jak pozitivně: konstruktivní důsledky, tak negativně: destruktivní důsledky

- vztah člověka, společnosti a přírody se v průběhu civilizačního vývoje utvářel v několika etapách:
a) Počátek lidské civilizace Lovci a Sběrači
- primární závislost člověka na přírodě → životně rozhodující
- zásahy do přírody jsou minimální a příroda je schopna úplné regenerace

b) První velká dělba práce Neolitická revoluce Pastevectví a Zemědělství
- závislost člověka na přírodě přetrvává → lidská společnost se však z přírody postupně vyděluje
- zásahy jsou větší: kácení, stavba obydlí, zavlažování, ale příroda je stále schopna je napravovat

c) Vznik organizované společnosti Trh
- mezi člověka a přírodu se staví trh → závislost na lidech, příroda ale stále ovlivňuje společnost
- prohlubuje se rozpor mezi cíli společnosti (hospodaření) a důsledky pro přírodu
- poškozování přírody se prohlubuje, tyto důsledky však minimálně ovlivňují život společnosti

d) Průmyslová revoluce Průmysl
- příroda je dobývána a ovládána prostřednictvím průmyslové výroby
- devastace přírody ale dosáhla takového stupně, na kterou již příroda svou regenerační silou nestačí
- příroda je považována za nevyčerpatelný zdroj, existující zde jen pro člověka
- příroda není jen existenční potřeba, ale i materiální základ nerovností a konzumního života
e) Vědeckotechnická revoluce Civilizace na rozcestí Technologie
- založena na vědeckých objevech: jaderná energie, výpočetní technika, nanotechnologie a genetika
- užití těchto prostředků způsobuje rozsáhlé změny v přírodě, z nichž mnohé jsou již nevratné
→ současně dává člověku prostředky, které umožňují přírodu a zároveň společnost zničit i uchovat
- stojíme na rozcestí ale příliš dlouho, takže rýsující se záměry s přírodou nejsou příliš reálné"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ