"Vyšší odborné školy – přijímají žáky s maturitou,2 -3 leté programy, poskytují vyšší odb.
vzdělání.Studium ukončeno absolutoriem .DiS
Vysoké školy – poskytují vysokoškolské vzdělání, připravuje vysoce kvalifikované
odborníky ve všech odvětvích, možnost uplatnit se ve výzkumu
podmínky přijetí : maturita, přijímací zkouška
délka studia : 3-6 let ,tituly : Bc.,Mgr.,Ing.,MuDr.,atd.
univerzita – včele rektor člení se : pedag.,filosofická,přírodovědecká,lék.f.
fakulta – včele děkan
nejstarší Karlova Univerzita – 1348
ukončení : státní závěrečná zkouška, obhajoba diplomové práce
Doktorský studijní program / 3 roky, PhD / - rigorózní zkouška, obhajoba disertační práce
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky.Ukončení státní jazykovou zkouškou
základní, všeobecnou či speciální.

Vývoj českého školství a pedagogiky v 18.-20.stol.

Vyšla z odkazu utvářejícího se od tereziánských reforem, které byly součástí komplexních změn habsburské říše ve 2.pol. 18.stol.
1774 – školství reorganizováno na základě školního řádu, který rozpracoval
Johann Ignaz Felbiger / 1724-1788/. Zavedena povinná 6 letá školní docházka,
realizována ve státní škole, fungovala ve 3 typech:
a/ triviální / v obcích/
b/ hlavní / v kraji/ - částečně výuka v němčině
c/ normální / v zemských městech /- výlučně výuka v němčině
Střední škola byla reorganizována podle návrhu Gratiana Marxe jako pětitřídní a později
šestitřídní gymnázium s vyučovacím jazykem německým a od třetí třídy latinským.
Nová koncepce středních škol byla uvedena do života reformou Exner – Bonitzovou
v letech 1848-49. Výběrová střední škola byla rozčleněna na
a/ gymnázium s humanit.zaměřením / 8 leté/ - zaměření hl. na latinu a řečtinu
b/ reálky matematicko- přírodovědné / 7 leté/
1867- vznik Rakousko – Uherska, velký tlak na centralizaci a germanizaci, rozvoj
průmyslu, nespokojenost s poněmčováním
1869 – nový Školský zákon o všeobecné vzdělávací škole. Škola je státní, zesvětštěna
/ odluka od církve/, církev pečuje jen o výuku náboženství, vrchní dozor patří
státu, všechny hlavní jazyky v zemi jsou si rovny / rovnost češtiny a němčiny/.
Zřizují se okresní a místní rady jako administrativní a dozorčí orgány.
- povinná školní doch. 8 letá, většina dětí ji plní v obecných 8 letých školách,
po 5 roč. mohou navštěvovat 3 letou měšťanskou školu / ve městech/ a nebo
jít na gymnázium /8/ nebo reálku /7/.
- učitelé se vzdělávají ve 4 letých učitelských ústavech.
1883 – povinná školní docházka zkrácena na 6 let, děti jsou uvolňovány z vyučování
na sezonní práce, všeobecné vzdělání je redukováno

Vývoj přípravy na dělnická povolání
příprava probíhala v rámci cechů, které ji zabezpečovaly převážně individuální formou.Obsah přípravy nebyl vymezen a určoval ho mistr. Zavedení povinné školní docházky v roce 1774 přispělo k doplnění vzdělávání učňů v tzv. nedělních neboli opakovacích školách.
Zrušení cechovního zřízení a vydání živnostenského řádu v roce 1859 se odrazilo i v koncepci
přípravy učňů.Začal se zavádět smluvní vztah čili učební poměr.
V 70. letech se již setkáváme se vznikem první soustavy učňovského školství. Byla vytvořena
pokračovacími živnostenskými školami a nižšími odbornými školami. V podstatě stále pokračovala značně pestrá profesní příprava včetně individuální práce s učni.

Vývoj vysokého školství
Karlova univerzita v roce 1348
Univerzita Palackého v Olomouci – vznikla z jezuitské koleje v roce 1573
1806 – Královské české stavovské technické učiliště v Praze / dnes ČVUT/
1899 – Česká technika v Brně

Vznik samostatného československého státu v roce 1918 vyvolal živou diskusi k otázkám
školské soustavy. Legislativní úpravu přinesl Malý školský zákon 1922, který provedl změny
ve školství v národním a demokratickém duchu, v zásadě ale strukturu školství nezměnil."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ