Seminarky.cz > Maturitní otázky > > > Chemická vazba, podmínky vzniku a důležité vlastnosti vazby

Chemická vazba, podmínky vzniku a důležité vlastnosti vazby


Kategorie: Chemie

Typ práce: Maturitní otázky

Škola: Gymnázium Jiřího z Poděbrad, Poděbrady, Studentská 166, Poděbrady

Charakteristika: Práce stručně představuje chemickou vazbu a podmínky jejího vzniku a charakterizuje jednotlivé druhy vazeb včetně slabých vazebných interakcí. Také se zabývá tvary molekul dle teorie hybridizace.

Obsah

1.
Úvod
2.
Vazba a energie
3.
Druhy chemické vazby
3.1
Kovalentní vazba
3.2
Vazba koordinačně-kovalentní
3.3
Kovová vazba
3.4
Slabé vazebné interakce
4.
Hybridizace

Úryvek

"Úvod
Chemické vazba je elektromagnetická interakce (síla), která k sobě poutá jednotlivé atomy v molekulách sloučenin. Zprostředkovávají ji valenční elektrony, tj. elektrony, které jsou nejslaběji vázány k jádru atomu daného prvku. Atomy účastnící se příslušné chemické vazby mají přitom nejmenší možnou potenciální energii vůči sobě. Jsou tedy v rovnovážné poloze, která je charakterizovaná minimem energie. Tento stav (a tedy i chemická vazba takto vzniklá) je tedy nejstabilnější. Vzhledem k tomu, že atomy a molekuly jsou objekty mikrosvěta, nelze podstatu těchto sil vysvětlit na základě klasické elektrodynamiky. Vysvětlení chemických vazeb podala až kvantová teorie ve 20. letech 20. století (W. Heitler, F. London v roce 1927). Od té doby se datuje vznik kvantové chemie.
Obecně platí: Chemické vazby vznikají a zanikají při chemické reakci Podmínkou vzniku vazby je dostatečné přiblížení atomů, které navíc musejí mít dostatečnou energii a správnou orientaci Účelem vzniku chemických vazeb je nalézt nejstabilnější energetickou konfiguraci (tedy aby každý atom měl konfiguraci nejbližšího vzácného plynu – elektronový oktet, elektrony zprostředkovávající vazbu patří k oběma atomům současně) Délka vazby je vzdálenost jader atomů spojených touto vazbou
Vazba a energie
Stálost molekul vzhledem k atomům se projevuje tím, že se při tvorbě chemických vazeb uvolňuje energie (vazebná energie). K jejich štěpení je naopak nutno energii dodávat (disociační energie). Spotřeba i uvolnění energie při těchto procesech jsou stejné. Čím je disociační energie vyšší, tím je molekula stabilnější. V tabulkách najdeme obvykle vazebnou energii jako molární vazebnou energii (přepočtenou na 1 mol dané látky).
Druhy chemické vazby
Kovalentní vazba
Kovalentní vazba vzniká tak, že při vzájemném přiblížení dvou atomů se jejich atomové orbitaly vzájemně překryjí a vznikne oblast, kde je možno s určitou pravděpodobností nalézt elektrony náležející původně jak k jednomu, tak k druhému atomu. Každý atom dává vazbě po jednom elektronu, vazbu tvoří elektrony s opačným spinem. Podle principu nerozlišitelnosti částic nelze tyto elektrony od sebe rozeznat a atomy jsou tímto společným vlastnictvím elektronů vázány. V chemii takové elektronové dvojice vytvářející kovalentní vazbu znázorňujeme čárkou, přičemž tyto vazby mohou být i vícenásobné. Násobné vazby jsou za jinak stejných podmínek vždy pevnější než vazby jednoduché."

Poznámka

Práce obsahuje chemické vazby a obrázky o rozsahu cca 1 strany.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x55097c8f479e4.zip (632 kB)
Nezabalený formát:
2._Chemick__vazba__podm_nky_vzniku_a_d_le_it__vlastnosti_vazby.pdf (653 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse