"Vodík
VÝSKYT - Vodík je nejhojnější prvek ve vesmíru, protože má nejjednodušší stavbu. Nachází se v mezihvězdném prostoru, je složkou mlhovin i hvězd. Vodík vznikl po Velkém třesku samovolně procesem Prvotní nukleosyntézy. Na Zemi je to 9. nejčastější prvek.
IZOTOPY – Má zatím sedm izotopů, všechny nesou název podle latinských číslovek – protium, deuterium, tritium, tetranium, pentium, hexium a septium. Přirozeně se vyskytují první tři, stabilní jsou první dva. Tritium je radioaktivní (rozpadá se na lehké helium) a vyskytuje se jen stopově, nejčastěji se vyskytuje protium (99.984%), tetranium, pentium, hexium a septium jsou uměle připravené a jejich životnost je menší než miliardtina sekundy.
VLASTNOSTI A REAKCE – Za normálních podmínek se jedná o bezbarvý plyn bez chuti a zápachu, je lehčí než vzduch, proto se dříve používal k plnění vzducholodí a balónů, od čehož se opustilo, protože je hořlavý (hoří bleděmodrým plamenem)a ve směsi s kyslíkem silně výbušný (tvoří tzv. třaskavý plyn). Snadno se slučuje s většinou prvků kromě vzácných prvků (jeho dvouatomové molekuly reagují hlavně za zvýšené teploty, atomární vodík je mnohem reaktivnější), má redukční vlastnosti (u sloučenin s malou elektronegativitou oxidační) a sám se oxiduje. Při spojení polární vazbou s velmi elektronegativními prvky tvoří vodíkové můstky. Uchovává se v lahvi s červeným pruhem.
PŘÍPRAVA (VÝROBA) A POUŽITÍ – V laboratoři se připravuje elektrolýzou vody (vylučuje se na katodě), reakcí kovů s vodnými roztoky kyselin , rozklad iontových hydridů vodou , reakcí alkalických kovů s vodou (bouřlivá) ."

Práce obsahuje tabulku a obrázky o rozsahu cca 1 strany.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ