"Bílkoviny (proteiny) patří mezi důležité biopolymery. Svou chemickou podstatou jsou shodné s peptidy. Základní stavební jednotkou jsou aminokyseliny, rozdíl mezi peptidy a bílkovinami je v polymeračním stupni. Hranice mezi peptidy a bílkovinami je umělá a u různých autorů se liší. Hranici lze stanovit:
a) počtem kondenzovaných aminokyselin (polymeračním stupněm). Peptidy mají polymerační stupeň 2 – 100, bílkoviny větší,
b) relativní molekulovou hmotností. Peptidy mají relativní molekulovou hmotnost menší než 10.000, bílkoviny větší.
Všechny peptidy a bílkoviny vznikají kondenzací (resp. polykondenzací).
Aminokyseliny – základní jednotky bílkovin
Aminokyseliny jsou substituční deriváty karboxylových kyselin, většina přírodních aminokyselin má aminoskupino vázanou na alfa-uhlíku (druhý uhlík ležící hned vedle uhlíku karboxylu). Tento uhlík je proto chirálním centrem a aminokyseliny jsou opticky aktivní (výjimkou je glycin). Všechny aminokyseliny přírodního původu jsou L-enantiomer (s výjimkou buněčných stěn bakterií a některých antibiotik).
V bílkovinách se vyskytuje běžně asi 20 proteinogenních aminokyselin, existují však i další, které se vyskytují jen u některých druhů organismů. Pro různé organismy jsou různé aminokyseliny esenciální (nepostradatelné, musí se přijímat potravou, u lidí jsou to valin, leucin, izoleucin, threonin, lysin, methionin, fenylalanin, tryptofan) a jiné neesenciální (dokáží je syntetizovat, ale jen z organických sloučenin, především z oxokyselin procesem transaminace)."

Práce obsahuje obrázky o rozsahu cca 1,5 strany.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ