"18. Složení, vlastnosti a význam dusíkatých a halových derivátů
Halogenderiváty
VLASTNOSTI – Halogenderiváty uhlovodíků vznikají náhradou vodíku za halový prvek (obecný vzorec RX) a v přírodě se prakticky nevyskytují (výjimkou je např. hormon štítné žlázy thyroxin) a přírodní pochody (např. působení bakterií) si s nimi neporadí. Nejnižší halogenderiváty jsou plyny, ostatní jsou kapaliny s charakteristickým zápachem (chloroform) nebo pevné látky (jodoform). Některé mají narkotické účinky (chloroform, tetrachlormethan) nebo slzotvorné účinky. Halogenuhlovodíky jsou ve vodě nerozpustné. Samy slouží jako velmi dobrá rozpouštědla mnoha organických sloučenin. Ve srovnání s uhlovodíky jsou halogenuhlovodíky daleko méně hořlavé.
Reakce
Halogenderiváty podléhají zejména dvěma navzájem konkurenčním reakcím – nukleofilní substituci a eliminaci.
Při nukleofilní substituci napadá nukleofilní činidlo kladně nabitý atom uhlíku, který přijímá elektronový pár a odštěpí se halogenidový anion, můžeme tak připravit nejrůznější deriváty, jako třeba alkoholy nebo aminy.
Eliminace je konkurenční reakcí nukleofilní substituce a převažuje obvykle za vyšší teploty. Probíhá účinkem nukleofilního činidla, které odštěpí H+ (díky –I-efektu, částečný kladný náboj na uhlíku oslabí vazbu C-H) z atomu uhlíku ležícího vedle atomu uhlíku s navázaným halogenem, vazebné elektrony vytvoří vazbu π (vzniká alken jako hlavní produkt) a vytlačí jodidový anion."

Práce obsahuje vzorečky a obrázky o rozsahu cca 1,5 stránky.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ