1.

Tekutiny

2.

Tekutost

3.

Kapaliny

4.	Ideální kapalina

5.	Povrchová vrstva kapalin

6.	Povrchová energie

7.	Povrchové síly

8.	Povrchové napětí

9.	Stykový úhel

10.	Kapilární tlak

11.	Kapilární elevance

12.	Kapilární deprese

13.	Objemová roztažnost

"Kapaliny a plyny souhrnně označujeme jako TEKUTINY. TEKUTOST je vlastnost, jejíž příčinou je snadná vzájemná pohyblivost částic, z nichž se kapalná a plynná tělesa skládají. Tekutost je větší u plynů, v nichž je menší vnitřní tření.
 KAPALINY zachovávají stálý objem i při změně tvaru nádoby, v klidu vytvářejí v tíhovém poli volný vodorovný povrch (hladinu), jsou jen mírně stlačitelné a liší se mezi sebou různým vnitřním třením (viskozitou).
 IDEÁLNÍ KAPALINA je dokonale tekutá, nestlačitelná a bez vnitřního tření.
 Molekuly kapaliny na sebe vzájemně působí přitažlivými silami, jejichž velikost s rostoucí vzdáleností molekul klesá. Kolem každé molekuly si lze představit kouli (SFÉRU MOLEKULOVÉHO PŮSOBENÍ) o takovém poloměru rm, aby síly, jimiž na danou molekulu působí ostatní molekuly v této kouli neležící, byly zanedbatelné. Poloměr této sféry je řádově 1 nm (tj. několik mezimolekulových vzdáleností).
 Pokud je celá sféra kapalině, výslednice sil působících na danou molekulu je nulová. Pokud se však molekula nachází v menší vzdálenosti od hladiny, než je poloměr sféry, působí na ni výslednice přitažlivých sil okolních molekul, která má směr dovnitř kapaliny. Vrstva molekul, jejíž vzdálenost od volného povrchu kapaliny je menší než poloměr rm sféry molekulového působení, se nazývá POVRCHOVÁ VRSTVA KAPALIN. Molekuly plynu nad hladinou také působí přitažlivými silami, ty jsou však zanedbatelné."

Práce obsahuje nákresy, vzorce a obrázky o rozsahu cca 1,5 stránky.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ